Scéna.cz 

Viktor Jandásek - stavitel ve Zlíně

Výstava v grafickém kabinetu Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje prostřednictvím originálů plánové dokumentace a fotografií tvorbu a osobnost pro Zlín významného, ale veřejnosti dnes téměř neznámého stavitele Viktora Jandáska (1908 - 1959).

Jeho otec Josef Jandásek byl také stavitelem a po práci ve Vídni a v Krakově zakotvil se svou firmou v Přerově. Oženil se s neteří Františka Bartoše, významného českého národopisce, jazykovědce a literárního historika, a přestěhoval se na Mladcovou u Zlína. Byl mimo jiné autorem plánů na stavbu mladcovského hřbitova a náhrobku Františka Bartoše tamtéž. Viktor Jandásek navázal na činnost svého otce. Jeho firma působila na Přerovsku a na Zlínsku a v době svého největšího rozvoje zaměstnávala přes 200 zedníků a 6 polírů. V roce 1948 mu byla firma znárodněna a začleněna do Pozemních staveb Gottwaldov.

Viktor Jandásek byl autorem řady zlínských městských staveb, z nichž nejvýrazněji do tváře města zasáhl rohový dům obchodníka Eduarda Trantírka (1940). Ten se stal jednou z nejvýznamnějších dominant náměstí Míru a výrazným dokladem kvalitní prvorepublikové architektury a moderního životního stylu. Navrhl zde 48 luxusních bytů a v přízemí prosklené obchodní plochy živnostenských provozoven. Tento reprezentativní dům s oblými rohy, velkými skleněnými výlohami a dlaždicemi na fasádě vzbuzuje pozornost i dnes, kdy se jeho stav díky neshodám majitelů stále zhoršuje.

Viktor Jandásek realizoval také řadu zlínských vil, např. Františka Novosáda, pana Sedláře, pana Bogáče, městských nájemních domů na třídě T. Bati, obchodního a činžovního domu paní Šalerové a řady provozoven. Byl autorem nadstavby Lacinovy továrny, domu pro jeho zaměstnance (1940, dnes lékařský dům) i autodílny, bytu a benzínové stanice J. Hlavinky ve Zlíně. V návrzích zůstaly obchodní dům Lidmila a vnitřní úpravy Společenského domu. Byl také autorem tří penzionů Jarči, Evy a Draži nad lázeňskou plovárnou v Luhačovicích, které postavil pro zlínské investory a koncipoval v duchu poetického funkcionalismu. Své projekty propracovával do nejmenších detailů a často navrhoval i vnitřní vybavení staveb. Vyznačují se charakteristickým stavitelským rukopisem a propracovaným technickým řešením v mimofiremní meziválečné architektuře města.

Přesto, že prezentovaná originální plánová dokumentace a kresby představují jen malou část z pozůstalosti uložené v archivu galerie, podávají svědectví o tvůrčím nadání a pracovitosti Viktora Jandáska i o jeho významných zlínských i mimozlínských realizacích.

Výstava je dalším z pohledů do sbírek zlínské galerie, tentokrát do sbírky architektury. Vedle významných architektů budou postupně v rámci tohoto cyklu představováni také stavitelé, kteří zanechali významné stavby na území Zlína.

Výstava o staviteli Viktoru Jandáskovi probíhá v Krajské galerii ve Zlíně do 6. října 2013.