Planeta Eden
autor: Z webu
zvětšit obrázekJak si malovala velkolepou budoucnost s dobýváním vesmíru komunistická ideologie u nás mezi lety 1948 až 1978 dokumentuje výstava PLANETA EDEN v Centru moderního umění DOX v Praze, nazvaná podle sci-fi románu známého polského spisovatele Stanislawa Lema.
Vypuštění prvních sovětských kosmických družic na konci padesátých let sloužilo jako propagandistická zbraň. Nenechávalo nikoho na pochybách, že v roce 2000 budeme běžně létat na Měsíc, ale již záhy se tyto sny ukázaly jako nereálné. Zbyly po nich romány, povídky, obrazy, architektonické projekty a filmy science fiction, v nichž se technický pokrok nezastavil, jen povaha budoucího společenského zřízení byla čím dál nejasnější.
Výstava se zaměřuje nejen na odraz těchto utopistických vizí v díle českých umělců ale i na každodenní skutečnost – časopisy, plakáty, drobné předměty, hračky, obaly knih se sci-fi, filmy. Tématicky je rozčleněna do šesti sekcí.
První z nich – „Film“ - zahrnuje české filmové sci-fi, které na konci šedesátých sklouzávají do crazy komedií. Ve „Světě zítřka“ si zavzpomíná návštěvník na knihy o kolektivistické budoucnosti a časopisy jako Věda a technika mládeži, které poskytovaly optimistické obrazy světa za padesát, sto let. Obzvlášť hojné byly průhledy do zítřka v časopisech a literatuře pro děti.
Další sekcí je „Sluneční město“ z populárních knih o Neználkovi, které sugerovaly dětské generaci základní rozdělení světa na kapitalismus a komunismus. Děti byly inspirovány také hračkami, jejichž výrobci se snažily nezůstat pozadu za vývojem techniky a přinášeli na trh kolekce lunochodů, kosmických lodí a paprskometů. Vesmírná témata přebíraly i deskové společenské hry a fiktivní výpravy do kosmu plnily stránky dětských časopisů. Ilustrace vědeckofantastické literatury malířů Zdeňka Buriana, Teodora Rotrekla nebo Františka Škody, mezi nimiž převládá symbol technického pokroku ale i lidské touhy po dálkách - kosmická loď, jsou vystaveny v oddíle „Technika vítězí“. Dva unikátní knižní projekty šedesátých let, sci-fi antologie Labyrint a Tunel do pozítří, byly ilustrovány avantgardními výtvarníky.
Svět budoucnosti vstoupil i do volné tvorby řady z nich. Díla Pavla Brázdy a Věry Novákové měla varovný tón, ovlivněný jejich odmítnutím komunismu. V tvorbě výtvarníků skupiny Radar převažoval optimismus, Július Koller ve svém výstřižkovém archivu dokazuje okouzlení futuristickými tématy v masové kultuře- vše pod titulem „Mezi radarem a labyrintem“
„Retrofuturismus“ – poslední část - je pojmenování faktu, že se řada současných umělců vrací do dob socialismu a zpracovává nikdy nenaplněné představy o budoucnosti, jež se mezitím stala naší současností. Tyto návraty mohou mít nostalgický nádech, reflektují utopické přísliby, které byly součástí jejich dětství. Současně jsou kritický prostředkem k analýze dneška, jemuž jasnější představa o budoucnosti chybí. Mezi zastoupené autory patří Jiří Černický, Vít Soukup a Adam Vačkář.
Výstava v DOXu doprovázená přednáškami, diskuzemi, projekcemi starých českých sci fi a dalšími akcemi potrvá do 29. listopadu 2010.
TIP!
Časopis 18 - rubriky
Články v rubrice - Výstavy
Fotografie Miloše Budíka v Praze
Muzeum města Prahy navazuje na výstavu Muzea města Brna Miloš Budík – Jsem fotograf, a představí hlavním ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Bílá Voda míří na prkna naší první scény
Činohra národního divadla chystá dramatizaci románu Bílá voda od spisovatelky Kateřiny Tučkové. Premiéra 9. kv celý článek
HUDBA
Anna K. představila svoje Údolím včel
Dlouholetá populární stálice na české hudební scéně, zpěvačka Anna K., po šesti letech opět vystoupila a to 25 celý článek
OPERA/ TANEC
Erik Bosgraaf v kostele sv. Šimona a Judy
Charismatický holandský flétnista Erik Bosgraaf poprvé vystoupí v Praze. V rámci cyklu Stará hudba FOK se v út celý článek