Scéna.cz 

Literární tipy na 12. týden

Mistr a Markétka (4/10) Hrdina je tu (Vysílání: 22.3., 21.20 hod., ČT2)
Básník Ivan Bezdomovec se po rozhovoru s profesorem Stravinským částečně zklidnil. Nahlédl sám, že je v poněkud choulostivé situaci. Jak totiž srozumitelně vysvětlit milici, co se vlastně na Patriarchových rybnících stalo? Ve svém nemocničním pokoji na psychiatrii má však dost času na přemýšlení. A tak se vlastně ani nediví své noční návštěvě. Kromě toho, že není chvíli sám, ho totiž tento zvláštní muž, přicházející přes zavřenou mříž, nesmírně zaujme. On i jeho vyprávění. Do děje právě vstupuje Mistr. Mezitím Moskevské varieté vře podívanou, jakou ještě nikdy nikdo neviděl. Profesor Woland s Kravinkinem a Kocomourem předvádějí nevídaná kouzla a kdo tu tento večer nebyl, ten bude do smrti litovat.

Malé radosti Ludvíka Kundery (Vysílání: 24.3., 14.55 hod., ČT2)
Básník, překladatel, literární teoretik a dramatik Ludvík Kundera svou literární činnost zahájil již za první republiky. Jako autor poezie vyšel ze surealismu, posléze těžil z brechtovské tradice. Jeho překlady především z německé poezie jsou významné svou neobyčejnou citlivostí a přitom vysokou odbornou fundovaností. Kundera vynikl také jako autor zajímavých, moderně pojatých dramat, myšlenkově hluboce závažných jako je například hra Totální kuropění z roku 1961.
V množství literárně vědných studií věnoval největší pozornost Františku Halasovi. Mimořádně rozsáhlá je jeho teoretická tvorba směřující k problematice výtvarného umění a je autorem několika knih, desítek statí a článků. Po celý svůj život se Kundera stará o popularizaci umění, zejména moderního, je spoluzakladatelem Skupiny RA, Sdružení Q, a Společnosti Oldřicha Wenzla a jiných. Některé z rysů jeho mnohostranné osobnosti si připomeneme televizním dokumentem při příležitosti jeho 90. narozenin.

Čtenářský deník... Jiří Olič: Volyňský dalekohled (Vysílání: 28.3., 09.40 hod., ČT2)
Výtvarný esejista, básník a novinář Jiří Olič ve své knize Volyňský dalekohled vypráví, jak se jeho praděd koncem 19. století vypravil s prvními českými osadníky na Volyň. V knize sleduje nejen volyňskou, ale i pražskou historii svého rodu. Vypráví tak zajímavé příběhy týkající se například krásné herečky Karly Oličové, portrétované fotografem Františkem Drtikolem, anebo děje související s policejním komisařem Václavem Oličem, nechvalně známým z procesu s Omladinou. Oličovi se jeho prostřednictvím dostali také do problematického kontaktu se spisovatelem Gustavem Meyrinkem... Do širší historie různých větví rodu jsou svou účastí zapleteni i Jaroslav Hašek, Edvard Beneš s chotí Hanou - a nakonec i Ludvík Svoboda (v souvislosti s předkem Janem Oličem, který byl roku 1943 pohřben na hřbitově v Buzuluku). Čtenářem knihy Volyňský dalekohled Jiřího Oliče je architekt Svatopluk Sládeček.