zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Pina Bausch, legendární choreografka a tanečnice zemřela

Pina Bausch (Zdroj: Francesco Carbone)

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

(27.července 1940 – 30.června 2009)

Německá choreografka a tanečnice Pina Bausch zemřela ve věku šedesáti devíti let na rakovinu. Jako umělecká ředitelka a choreografka Tanztheater v německém Wuppertalu získala věhlas po celém světě a výrazně ovlivnila taneční umění 20.století.

Philippine "Pina" Bausch se narodila v německém Solingenu jako nejmladší ze tří dětí, Začínala tančit jako malá. V roce 1955 začala studovat na tanečním oddělení Folkwang Academy v Essenu, kterou vedl významný choreograf Kurt Jooss, jeden ze zakladatelů německého expresivního tance. Po absolutoriu – v roce 1960 - získala stipendium na Juilliard School v New Yorku, kde jejími učiteli byli mj. Anthony Tudor, José Limón a Paul Taylor. V New Yorku vystupovala s Taneční skupinou Paula Sanasardo a Donyi Feuer, působila v New American Ballet a stala se členkou Metropolitan Opera Ballet Company.
V roce 1962 se připojila k nové skupině Kurta Joosse Folkwang Ballett, dělala mu asistentku a působila zde také jako sólistka. Jako choreografka debutovala dílem Fragment (1968) na hudbu Bély Bartóka, které vytvořila právě pro toto těleso. V letech 1969 – 1973 zde působila jako umělecká vedoucí, choreografka a tanečnice. Jejími hlavními spolupracovníky v tomto období byli Kurt Jooss, Antony Tudor a zvláště Jean Cébron. V roce 1972 se stala uměleckou ředitelkou Wuppertal Opera Ballet (později přejmenovaný na Tanztheater Wuppertal Pina Bausch). Pro tento soubor, v němž někteří tanečníci působí dodnes, vytvořila desítky choreografií. Její choreografický způsob se v taneční terminologie zapsal jako taneční divadlo. Choreografie Piny Bausch byly sledem emocionálních obrazů, v nichž se zabývala vzpomínkami, podvědomými touhami, otázkami identity, a zejména složitostí vzájemného porozumění mezi mužem a ženou, propojovala humor se smutkem. V devadesátých letech cestovala se souborem po světě a inspirovala se atmosférou velkých měst, z nichž pak čerpala materiál pro velké choreografické fresky. K jejím největším dílům patří: BLAUBART (1977), KOMM TANZ MIT MIR (1977), CAFE MÜLLER (1978), NELKEN (1982), TWO CIGARETTES IN THE DARK (1985), PALERMO PALERMO (1989), NUR DU (1997). Je také autorkou filmu THE PLAINT OF THE EMPERESS (1990).
Její choreografie se objevil jako součást filmu Pedro Almodovara Mluv s ní. V roce 1983 si zahrála roli La Principessa Lherimia ve Felliniho filmu A loď pluje.
Pina Bausch byla vdaná za scénického výtvarníka holandského původu Rolfa Borzika, který výrazně ovlivnil vizuální styl Tanztheater a podporoval Pinu na počátku její tvorby. Společnost získala mezinárodní ohlas teprve krátce před jeho smrtí. Slavná choreografka zemřela ve Wuppertalu a zůstal po ní syn Rolf.

7.7.2009 01:07:12 JaSop | rubrika - Medailony

Časopis 18 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Časopis 18 - sekce

HUDBA

Společně s Medial Banana si zaplaveme v moři času

Medial Banana

Slovenská kapela Medial Banana vydala novou desku a nyní s ní vyráží na turné. Brněnským fanouškům novinku Mor celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Filmové tipy 19. týden

Anna Geislerová (Želary)

Želary
Anna Geislerová ve strhujícím příběhu, který uvádíme u příležitosti výročí květnových dnů, konce 2. celý článek

další články...