Scéna.cz 

Hudební rozhledy – červen 2009

Letošní, již 51. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, ukončí vystoupení německé sopranistky Annette Dasch, která se v galakoncertu z cyklu Hvězdy operního nebe za doprovodu Pražské komorní filharmonie, řízené Alexanderem Joelem, publiku představí v áriích z několika oper W. A. Mozarta, mezi nimiž nebudou chybět ani takové tituly jako např. Figarova svatba, Don Giovanni, Così fan tutte, La clemenza di Tito či Kouzelná flétna. Tato berlínská rodačka, laureátka pěveckých soutěží v Barceloně, Zwickau a Ženevě, však není pro mnohé z nás neznámá. V lednu minulého roku se v Mozartovi představila i v pražském Stavovském divadle, zatím největší triumf se jí však podařil přede dvěma lety při ztvárnění role v Haydnově Armidě v rámci Salcburských Festspiele.

Na čtyřech koncertech v pražském Rudolfinu řídil v dubnu Českou filharmonii ve dvou rozdílných programech její budoucí šéfdirigent, Eliahu Inbal. Třiasedmdesátiletý Izraelec se dvěma pasy (kromě izraelského má i britský) nastoupí do své funkce, kde má podle smlouvy setrvat tři roky, počátkem září. Jestliže ve svém prvním dubnovém programu sympaticky uvedl výhradně tvorbu dvacátého století – Brittena, Schulhoffa a Skrjabina, pak pro druhé vystoupení v následujícím týdnu (24. 4.) zvolil neméně přitažlivý program, tentokrát sestavený ze dvou pátých symfonií. Vedle rané Dvořákovy Symfonie č. 5 F dur zaznělo opět vrcholné dílo tvorby 20. století – slavná Pátá Dmitrije Šostakoviče.

Letošní 250. výročí úmrtí Georga Friedricha Händela připomněla i opera Národního divadla. Zapojila se do mezinárodního koprodukčního projektu, při kterém se Händelův Rinaldo v nastudování Václava Lukse a jeho Collegia 1704 představil nejen v pražském Stavovském divadle, ale pokračuje pak i v Le Théâtre de Caen, L’Opéra de Rennes a Le Grand Théâtre de Luxembourg. Po Händelově opeře Acis a Galatea v roce 1959 (dirigent Robert Brock a režie Hanuš Thein) se tak na jeviště v rámci Národního divadla dostává teprve druhé Händelovo operní dílo. Základní interpretační posun barokních oper za oněch padesát let je zřejmý na první pohled – zpívá se již pouze v originále a doprovod zajišťuje soubor specializovaný na barokní hudbu včetně nástrojového vybavení a ladění v čele se stejně zaměřeným dirigentem.

Slavná sopranistka Cecilia Bartoli vystoupila 1. a 4. 5. v budapešťském Paláci umění ve dvou rozličných programech, nazvaných – Händel a Řím a Pocta Marii Malibran. Tato jedinečná umělkyně se veřejnosti představila již ve svých osmi letech, a sice jako Pasáček v Pucciniho Tosce. Studovala na Římské konzervatoři svaté Cecilie, a záhy na sebe upoutala pozornost nejen širokého publika, ale i významných dirigentů. Její profesionální debut se uskutečnil v r. 1987 ve Veronské aréně. O rok později vytvořila v Curychu a Kolíně nad Rýnem Rosinu v Rossiniho Lazebníku sevillském. Posluchači byli uchváceni, kritiky byly nadšené. Zanedlouho vystupovala ve všech velkých světových operních domech. Její doménou jsou opery Mozartovy a Rossiniho.