Scéna.cz 

V Národním divadle bude opět Labutí jezero

Nejproslulejší klasický balet Labutí jezero se opět vrací na scénu Národního divadla. Se souborem baletu jej připravil světový tanečník, choreograf a režisér Kenneth Greve, spolu se scénografkou a návrhářkou kostýmů Karin Betz. Zbrusu nová inscenace slavného díla Čajkovského vychází ze starobylé choreografické verze Lva Ivanova a Mariuse Petipy. Po premiéře 12. a 13. února se můžeme tímto nádherným představením s bohatou a efektní výpravou těšit 11. a 12. března a 22. dubna 2009. Orchestr Národního divadla řídí Sergej Poluektov.

„Labutí jezero mělo obrovský vliv na můj život,“ nechal se již slyšet současný umělecký šéf Finského národního baletu Kenneth Greve. Sám tančil roli Prince v 11 verzích! Býval totiž prvním sólistou Královského dánského baletu a také jeho baletním mistrem, pedagogem a choreografem, i hostujícím umělcem mnoha světových scén. Tančil v pařížské Opeře s legendárním Rudolfem Nurejevem, který se stal jeho vzorem a rádcem. Jeho dílo nahradí poslední verzi Ericha Waltera, Růženy Mazalové a Vlastimila Harapese, která byla na repertoáru Národního divadla posledních 12 let.

„Předešlá verze by se mohla hrát dál,“ uvažuje šéf baletu ND Petr Zuska, „avšak velké repertoárové stálice, stavební kameny baletu, jako jsou Labutí jezero nebo Louskáček, by neměly opomíjet vývoj divadla, aniž by ovšem přitom zavrhly tradici. Takže po čase potřebují nové nastudování. Jenomže po světě neběhá mnoho choreografů, kteří dokážou nastudovat Labutí jezero v tradičním slova smyslu, ale také se nebojí na daném poli rozvinout i vlastní osobitou invenci a zároveň jsou otevřeni vůči divadelním vlivům 21. století! Objevil jsem však Kennetha Greveho, který to vše přirozeně spojuje.“

Na samém začátku tohoto „prototypu“ klasického baletu byla v roce 1875 hudba Petra Iljiče Čajkovského na objednávku Velkého divadla v Moskvě. Poprvé se tak baletu věnoval známý skladatel, dosud bylo zvykem použít k tanci jakékoli líbivé melodie. Čajkovskij se podílel i na libretu. Téma dívky – labutě je prastaré, patří do mýtů staré Indie, antiky i do keltských bájí. Pro nás je zajímavé, že prvním choreografem Labutího jezera v Moskvě se stal Čech Václav Reisinger. Premiéra roku 1877 měla u diváků úspěch, ač se traduje opak. Dílo se od té doby uvádí v mnoha verzích, nejslavnější a nejoblíbenější je dodnes verze Petipy a Ivanova z roku 1895.

Tančit na scéně Odettu bývá snem malých děvčátek, ale i každé baletky. Je to však vrcholná a náročná role, často dvojrole s Odilií, náročná je i role Prince Siegfrieda. Mohou je tančit jen vynikající sólisté. Jako Odettu-Odilii uvidíme brilantní hvězdy Zuzanu Susovou nebo Nikolu Márovou, roli Prince tančí Jiří Kodym nebo Michal Štípa, čarodějem je Alexandre Katsapov nebo Richard Kročil a roli Princova přítele Benna tančí Karel Audy nebo Jiří Vaňka. Celé dílo pak svou technickou obtížností prověřuje schopnosti souboru. Nesmrtelný příběh o velké věčné lásce se na prknech Národního divadla odehraje již v jedenácté verzi.