Scéna.cz 

Prague, l`âge d`or baroque

Pokud bychom chtěli charakterizovat toto CD jedinou věrou, nabízela by se slova, že jde především o chválu varhan pražského chrámu Panny Marie před Týnem, které byly v roce 2000 rekonstruovány a jejichž historie sahá až do 17. století, a teprve v druhém, ovšem stejně důležitém plánu, o poctu věhlasnému českému varhannímu improvizátoru a skladateli 18. století, Josefu Ferdinandu Norbertu Segerovi. I na posloupnosti prezentovaných skladeb je znát, že mladému varhaníkovi Pavlu Kohoutovi, dnes již mezinárodně renomovanému odchovanci doc. Jaroslava Tůmy z Hudební fakulty AMU a vítězi hned několika světových varhanních soutěží, šlo o smysluplnou, výmluvně tematicky koncipovanou nabídku, přinášející vedle emotivního zážitku poučení. Co nás upoutá už při prvním poslechu, je skutečnost, že Segerova výrazově plastická hudba, obklopená skladatelovými předchůdci i současníky, zde zní ve velmi tvárné zvukovosti a v až nebývale pestrém témbrovém rouchu; nic se tu mechanicky neopakuje, každá skladba využívá jiného vynalézavého rejstříkování.

Působivý je i gradační oblouk této nahrávky, uvedené zvlášť mistrovsky komponovaným Segerovým Preludiem a fugou C dur, které nádherně demonstruje akustický prostor chrámu, a uzavřené dravě monumentální Fugou d moll, označenou dedikačním přívlastkem „supra cognomen DEBEFE“, od citolibského mistra Karla Blažeje Kopřivy. Po vstupní skladbě následuje jako sugestivní kontrast Segerova Fantazie a fuga d moll, která zní vzhledem k tomu, že jde o barokní hudbu, až překvapivě něžně, stejně jako poeticky dušná a hned zase působně zvonivá Aria chebského rodáka Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. V Canzoně III Johanna Kaspara Kerlla nás obzvlášť okouzluje stříbřitý témbr diskantů, podivuhodnou rejstříkovou plasticitu vnímáme i v dalších Segerových skladbách, z nichž kratičká Fuga h moll jakoby se pojednou ozývala z jiného světa. Překvapuje představivost Fuxova žáka Gottlieba Theofila Muffata, jehož Aria sur Elevatione se už blíží k moderním variacím charakterizačního typu. Velmi sympatická je cudnost této nahrávky – Pavel Kohout zůstává ve službě prezentované varhanní hudbě pokorný a cudný, nepomáhá si tolik svádivým efektem monumentálně rozvířených plén, volí spíš cestu „komorního“ zplastičnění barokní polyfonie a při neustálém kouzlení s rejstříky jako by byl ve svém pravém živlu. Možná, že v některých momentech by se mohlo s jeho postupy diskutovat – zejména tam, kdy se některý obzvlášť výrazný rejstřík ozývá až příliš na úkor zřetelnosti ostatních hlasů (např. ve fugovém dílu Segerovy Toccaty a fugy d moll), ale stále jde o interpretaci zasvěcenou a po všech stránkách prožitou. Ozdobou tohoto CD je vzorně připravený tříjazyčný buklet s vyčerpávající informací o skladbách, doplněnou varhaníkovými poznámkami k interpretačnímu pojetí a vzácně podrobným popisem varhan, na nichž byla tato nahrávka realizována.

EDITIONS HORTUS 053
Prague, l`âge d`or baroque
Josef Ferdinand Norbert Seger: Preludium a fuga C dur, Fantazie a fuga d moll, Preludium a fuga c moll, Toccata a fuga d moll, Fuga h moll, Toccata a Fuga pastorale; Johann Caspar Ferdinand Fi¬scher: Aria; Johann Kaspar Kerll: Canzona III d moll; Gottlieb Theophil Muffat: Aria sub elevatione; Karel Blažej Kopřiva: Fuga d moll supra cognomen

DEBEFE
Pavel Kohout – varhany; Nahráno ve dnech 19.–21. 9. 2007 na historických varhanách pražského kostela Panny Marie před Týnem, hudební režie Jaroslav Tůma, zvuková režie Roger Lenoir, příprava a ladění nástroje Hans-Wolfgang Theobald. Celkový čas 63:47.
Zdroj Hudební rozhledy 10/ 2008 - Miloš Pokora