Pražské premiéry 2007
Přes otevřenost našeho nynějšího života a dostupnost snad veškerých informací se ukazuje, jak málo skutečně víme o tom, co nového se v různých oborech děje. Platí to i o nově vznikající hudbě. Jen malá skupinka zasvěcenců zná pár jmen nebo viděla či slyšela jejich tvorbu, obecně se o ní u nás mnoho neví. Je v tom samozřejmě i kus evidentní nechuti poznávat aktuální skladatelské počiny, možná i obava z neznámého a přesvědčení o tom, že nová hudba musí být zákonitě nehezká, nepříjemná, prostě ošklivá. Jsou to hrůzostrašná klišé, jinde nevídaná. Přitom titíž lidé by se možná urazili, kdybyste je označili za ignoranty, vždyť většina z nich sleduje nové filmy, čte nové knihy, chodí na výstavy nového výtvarného umění. Jen v percepci hudby potkáte neuvěřitelnou zarputilost a konzervativnost. A to ještě daleko více než u běžného návštěvníka koncertů přímo u těch, jimž by radost z odkrývání nového měla být samozřejmostí, u hudebníků. Nelze ovšem generalizovat. Je i publikum specializované, vázané třeba jen na určitou výseč poslechu a přijímání současné hudby, vázané i na jeden zvláštní prostor, kde je představována.
Úvahy, jež předcházely někdejšímu rozhodnutí oživit v Praze na vrcholu sezony koncentrované provozování soudobé hudby, braly v potaz výše zmíněný stav u nás. Po dvou letech ukázek aktuální tvorby českých skladatelů byl připraven tříletý koncept mezinárodního srovnání. Na Pražských premiérách 2006 zazněla díla Němců, Rakušanů, Holanďanů, vlámských Belgičanů a Lucemburčanů, v letošním roce to budou skladatelé severní Evropy a v příštím roce skladatelé románští, vždy v kombinaci s díly autorů českých. Z výčtu samého je patrné, že jsou Pražské premiéry zatím jednoznačně orientovány na Evropu, k tomu ještě jen na několik zemí. Pro sebe jsem si stanovil toto omezení, tyto tři sondy, protože zajímavého můžete v každé zemi najít mnoho a jen nějaká rozumná míra soustředění přinese větší vhled do toho, čím tamní skladatelé žijí. Další vytýčená pravidla pomohla omezit prostor pro výběr konkrétních děl ještě více: zvolené dílo nesmí zaznít v Praze a nesmí být starší pěti let před svým koncertním uvedením na Pražských premiérách. Tím se samozřejmě nedostane na mnohá osvědčená a vpravdě zásadní díla, jež vzbudila ohlas, výhodou je ovšem naproti tomu čerstvost předváděných kusů.
Jejich výběr si nestanovuje předem žádné limity stylové, estetické, žánrové. Proto také pořád mluvím o přehlídce a ne o festivalu. Přehlídka by měla klást vedle sebe různorodé počiny, možná i s trošku provokujícími srovnáváními, návštěvníkovi koncertu je dána volba vlastních soudů o slyšeném. Záměrnost dramaturgie je též mírně potlačována praktickými zřeteli provedení, jakými jsou například možná obsazení konkrétních pozvaných orchestrů a souborů, skutečné časové dispozice pro zkoušky, snaha vyhovět i přání interpretů předvést „něco“, co je samé zajímá a tak dále. Oč ale doopravdy usiluji, to je snaha ukázat vedle klíčových postav vybraných zemí také jiné trendy a názory, to vše napříč generacemi, od žijících klasiků po nedávné studenty.
Vylíčená omezení se ukázala při přípravě Pražských premiér 2007 jako velice přísná. To zejména proto, že jsem s těžkým srdcem odkládal řadu krásných partitur, jež bych v Praze rád ukázal. S nadějí, že snad brzy dojde k jejich provedení při jiných příležitostech, třeba v normální sezoně některého z orchestrů nebo na jednom z festivalů. Určitě by si to zasloužila dlouhá řada z nich. Tak se například neobjeví nic z finského znamenitého skladatele Rautavaary, protože Česká filharmonie bude hrát jeho Cantus arcticus jen několik týdnů před přehlídkou, nebo žádná skladba jiného Fina, známého dirigenta Salonena, jenž se v našem programu objeví v sezoně příští. Nebo se někteří vynikající tvůrci představí jen skladbou komorní, ačkoliv mají nádherné symfonické či vokálně symfonické skladby. Mluvím například o Norovi Lasse Thoresenovi, o Finovi Magnusu Lindbergovi, o Dánech Bentu Soerensenovi a Peru Nörgaardovi, o Švédovi Andersi Eliassonovi. Vůbec je zapotřebí zdůraznit, že kvalita „na Severu“ je vynikající. Též díky tomu, že je nová tvorba důmyslně podporována a následně adekvátně prováděna, s plným společenským uznáním autorovi. To se netýká jenom zasloužilých matadorů kultury, zmíněné podpory se dostává i těm nejmladším tvůrcům. Řadě z nich, třicátníků, je v letošní přehlídce věnováno značně času a prostoru (Švédové J. Nordin, M. Pelo a B. Byström, Finové S. Fagerlund a J. Tallgren, Norové Ö. Matre, E. Buene a M. S. Ratkje). Vedle nich dostávají prostor se závažnými orchestrálními skladbami skutečné hvězdy dnešní severské scény, jakými jsou Finové K. Saariaho, J. Tiensuu a K. Hakola, Švédové R. Martinsson, K. Rehnqvist, S.-D. Sandström a A. Hillborg, Norové R. Wallin a A. Nordheim, Dánové P. Ruders a H. Abrahamsen. Islanďan A. H. Sveinsson patří mezi ně, jeho 4. symfonie bude mít v Praze světovou premiéru.
Z našich autorů připomínám alespoň Z. Lukáše, J. Felda, J. Krčka, J. Málka, I. Kurze, J. Filase, M. Košuta, z mladší generace O. Adámka, J. Vöröšovou a K. Mařatku (rozsáhlý melodram podle D. Charmse) a vedle nich pětici studentů HAMU, jimž je věnován jeden orchestrální koncert, M. Hyblera, R. Bednaříka, L. Sommera, L. Mrkvičku a M. Štědroně mladšího.
K provedení jmenovaných děl a všech dalších nezmiňovaných byli opět přizváni naši přední interpreti, dirigenti, sólisté, komorní soubory, pěvecké sbory, orchestry, účast potvrdilo i několik hostů ze zahraničí. Pražské Rudolfinum bude plné zajímavé a kvalitní hudby po celý týden od soboty 24. března do neděle 1. dubna 2007, koncerty ve Dvořákově síni provázejí podvečery v jiných částech budovy.
TIP!
Časopis 18 (2024) - rubriky
Články v rubrice - Zveme ...
Coco Chanel jako přehlídka módy i života
Balet NdB přichází s novou premiérou věnovanou módní ikoně Coco Chanel. Choreograf Mário Radačovský připravil ...celý článek
Julie a Romeo zakončí sezónu Jihočeského divadla
Poslední premiérou zimní sezóny Jihočeského divadla bude taneční divadlo Julie a Romeo, které uvedeme v modern ...celý článek
Madama Butterfly a nabídne hned dva vyhlížené debuty
Osmnáctá sezóna oceňované série kinopřenosů z Metropolitní opery v New Yorku, která v posledních letech pod ...celý článek
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
VČD uvede derniéru hry Kdo se bojí Beatles
Pardubický soubor před rokem uvedl českou premiéru hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka Kdo se bojí Beat celý článek
HUDBA
Max Barskih: Nést se na jeho hudební vlně
Dnes je Max Barskih jeden z nejoblíbenějších a nejžádanějších zpěváků nejen na ukrajinské hudební scéně. Vyrůs celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Příběhy filmových legend
Bruce Willis: vyvolený
Portrét fenomenálního amerického filmového herce. Francouzský dokument. Smrtonosná p celý článek