Scéna.cz 

Hudební rozhledy 09/18

Ronald Zollman se narodil v belgických Antverpách, kde se také od svých čtyř let začal hudebně vzdělávat. Později se stal žákem Igora Markeviče a Nadi Boulangerové ve Francii a také Hanse Swarovského a Franka Ferrary v Rakousku a Itálii. Od samého počátku se jeho kariéra velice rychle rozvíjela. Jako hostující dirigent stál před významnými orchestry všech kontinentů a hostoval na mnoha festivalech. Od sezony 2014/2015 je hlavním hostujícím dirigentem a od sezony 2018/2019 šéfdirigentem Plzeňské filharmonie. Věnuje se nejen velkým symfonickým dílům tradičního repertoáru: je velmi aktivní i na poli opery a především v oblasti hudby současné. V USA je známý svými představeními francouzských romantických oper v Indiana Opera, jako například Manon, Popelky nebo Romea a Julie. Co se soudobé hudby týče, pravidelně pracuje s londýnskou Sinfoniettou a na někdejší vyzvání Pierra Bouleze je častým hostem rovněž u Ensemble InterContemporain…

Ještě ani neskončil „pokusný“ ročník Opera Nova, ke kterému se odhodlalo pražské Národní divadlo především s prezentací soudobých oper ze svého repertoáru, a v Ostravě už začalo NODO / New Opera Days Ostrava, zavedené bienále s výrazně chudším rozpočtem, které se však prostřednictvím původních produkcí současné podobě tohoto žánru věnuje systematicky a koncepčně už od roku 2012. A soudobé opery se dostávají také na program Ostravských dnů soudobé hudby, se kterými se NODO v sudých letech střídá. I na letošním 4. ročníku tandem Petr Kotík – Jiří Nekvasil za vydatné podpory Renáty Spisarové-Kotík nikoho nezklamal. Svým nadšením pro současnou tvorbu získal nejen muzikanty, ale i efektivní organizační štáb a hlavně diváky. Všichni umělci přijeli tak připraveni, že v neuvěřitelném časovém limitu pouhých deseti dnů vzniklo pět originálních produkcí a jedna adaptovaná z Varšavy – všechny ve vynikajícím hudebním a inspirativním scénickém provedení…

Tradiční červnový festival v německé Postupimi využívá krásných prostor, kterých má toto bývalé sídlo pruských králů k dispozici opravdu hodně. Starý palác Sanssouci se sice opravuje a s ním je zavřené i historické zámecké divadlo, renovovaná a pro festival otevřená je však už téměř celá impozantní zámecká oranžerie. Na festivalu tak má své stálé místo nejen opera, písňová a komorní tvorba, ale i hudba filmová a jazzová, ohňostroje a koncerty v zahradách, výlety za hudbou na jízdních kolech, vystoupení v soukromých vilách i celá řada interaktivních akcí pro děti. Postupimské festivaly mívají vždy tematická zaměření – ten letošní patřil Evropě. Téma aktuální a pro Postupim navíc historicky opodstatněné: proslulost si město získalo mj. i postupimskou konferencí, na níž se u kulatého stolu zámku Cecilienhof sešli po válce představitelé světových velmocí. Festival měl navíc možnost sáhnout po celé řadě „Evrop“ – a to počínaje těmi barokními, souvisejícími s únosem Evropy…

Právě před pěti roky nás ve věku pětašedesáti let opustil Jozef Bednárik – významný slovenský režisér zejména muzikálů a oper, který hraje významnou roli také v historii muzikálu českého. Přestože původně vystudoval činoherní herectví, k hudbě a hudebnímu divadlu měl vždy blízko – jeho otec, varhaník v kostele, ho už jaké malého brával do divadla na opery. Svou profesionální kariéru začínal tedy Bednárik jako herec; během svého desetiletého angažmá v divadle v Nitře se kromě činohry setkal i s muzikálem, když účinkoval ve slovenské premiéře polského muzikálu Malované na skle. Brzy se ale začal pokoušet o divadelní režii, a to nejprve v ochotnickém Z-Divadle, které v rodné vesnici Zeleneč založila Jozefova matka Rozálie. A právě jeho amatérské prostředí mu jako jediné dovolilo věnovat se v sedmdesátých letech svobodně typu divadla, jaký ho jako mladého diváka okouzlil v letech šedesátých a v němž si připadal „jako v jiném světě“...

Hudební rozhledy 09/18