zvláštní poděkování
Volný.cz

Hudební rozhledy 06/18

Hudební rozhledy 06/18

autor: archiv   

zvětšit obrázek

S profesorem Ivanem Klánským, který minulý měsíc, 13. květ-na, oslavil významné životní jubileum, jsem si povídala již před čtrnácti lety ve shrnujícím rozhovoru, uveřejněném v Hudebních rozhledech v roce 2004 (č. 5, str. 42–45)! Ani se tomu nechce věřit, jak ten čas letí... Tehdy jsme se poměrně podrobně věnovali všem hlavním okruhům jeho četných aktivit, mezi nimiž jsme kromě náročného života sólisty či dlouholetého členství v komorním uskupení Guarneri Trio Prague neopomenuli ani celou řadu jeho dalších činností. A to jak v Radě Kruhů přátel hudby, kde je Ivan Klánský již 20 let předsedou, tak i v dalších institucích, Chopinův mezinárodní festival v Mariánských Lázních či soutěž Prague Junior Note nevyjímaje. Samostatnou kapitolu pak tvoří jeho působení na Hudební a taneční fakultě AMU (a několik let – do roku 2012 – i na Musikhochschule ve švýcarském Lucernu), kam nasměroval svoje síly a umění pedagogické...

Fascinace ošklivostí a krutostí, tak by se dala stručně charakterizovat opera, uvedená v premiéře 7. 4. na Nové scéně v Praze. Neuchopitelný a fascinující román Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha byl již několikrát uveden scénicky i filmově, nyní se dočkal podoby operní. Skladatel Ivan Acher, který byl před jedenácti lety autorem scénické hudby k představení v Divadle komedie, je nyní současně i autorem libreta, což mu umožnilo vytvořit obdivuhodně ucelené a působivé dílo. Zvláštností je Malovcův překlad libreta do esperanta, jazyka umělého a dnes téměř zapomenutého, který nechá plynout text v souladu s hudbou a divák ho tak brzy vnímá jako zvukomalebnou kulisu, umocňující expresivní dojem. Hudební složka si pohrává s polystylovostí, prokomponováním nejrůznějších žánrů, od etna, jazzu, kabaretní hudby, sladkobolné melodičnosti hudby filmové, až po velkooperní klenutou kantilénu a dech beroucí dramatické koloratury, což dokresluje bizarnost díla...

Poslední premiérou této sezony v Divadle na Vídeňce byla opera Benjamina Brittena na motivy Shakespearovy komedie Sen noci svatojánské. Libreto si napsal skladatel sám, spolu s přítelem Petrem Pearsem. Opera se pohybuje v několika dějových a emočních rovinách, což je poněkud potlačeno režijním uchopením děje. Benátčan Damiano Michieletto prokázal režijní invenci již v několika inscenacích na scéně Divadla na Vídeňce, tentokrát osciluje mezi hravostí komiky a náznakem osobní tragédie Puka, která rámuje celý příběh. Inscenační výklad je přitom naznačen jen ve třech projekcích, které jakoby mimochodem procházejí dějem, zasazeným do anglické internátní školy. Elfové jsou nejmladší žáci, Hermie, Helena, Lysander a Demetrius jsou pubertální chovanci posledního ročníku před odchodem ze školy, stejně jako řemeslníci, hrající divadlo. Theseus a Hippolyta jsou pedagogové a jen Oberon a Tytania se školnímu prostředí vymykají…

Náš jazz se s dvacetiletím tzv. normalizace vyrovnal po svém: personálně podle vzoru občanského protestu „nohama“, umělecky – jel si po svém. V moderním jazzu tuto skutečnost symbolizuje rozpad Junior Tria, z něhož se usadili hned dva muzikanti natrvalo na americké půdě – basista Miroslav Vitouš a pianista Jan Hammer, třetí – bubeník Alan Vitouš, skončil u manuální práce v kladenských dolech. Jiný kontrabasista, Jiří Mráz, člen tria kytaristy Rudolfa Daška, SHQ a Čs. All Stars bandu 1966, rovněž skončil – lépe řečeno začal, v USA roku 1970, v kombu slavného Dizzyho Gillespieho! Junior Trio začalo hrát v roce 1961, v době rozpadu Studia 5 a zrodu Jazzového studia Luďka Hulana a SHQ Karla Velebného, Alanovi bylo patnáct, bratru Mirkovi čtrnáct a Hammerovi třináct. Byl to signál nástupu nové generace našeho moderního jazzu. V období 1963–66 těmto mladíkům Supraphon umožnil nahrát osm titulů. Dvě skladby složil Jan Hammer, další dvě písně byly moravské lidové...

HUDEBNÍ ROZHLEDY 06/18

11.6.2018 15:06:02 Redakce | rubrika - Z médií