Scéna.cz 

Zemřela operní pěvkyně Eva Děpoltová

(*5. srpna 1945 - †16. července 2017)
Pěvkyně Eva Děpoltová odešla po dlouhé nemoci do operního nebe. Když před časem slavila sedmdesátiny, znovu se psalo s obdivem o jejím hlase, „který musel každého okouzlit“. Bezpochyby tak zůstane ve vzpomínkách obdivovatelů její Mařenky, Milady, Manon, Doni Anny, Turandot či Lady Macbeth.
Narodila se v Bratislavě, a i když prý v jejich domácnosti byla hudba součástí každodenního života, na operní jeviště zpočátku vůbec nemířila. Zpívala společně s bratrem s bigbítovou kapelou. Opera si jí však nakonec našla.

Vystudovala AMU, u profesorky Marie Budíkové a u profesora Zdeňka Otavy, později ještě u Jeleny Obrazcovové. Nedala dopustit na sovu dlouholetou přítelkyni a učitelku operní sólistku Zdenku Zikovou. Děpoltová debutovala už za dob studia, v roli Milady z Dalibora v opeře Severočeského divadla Ústí nad Labem. Připomeňme, že právě role Milady se pro ní stala jednou z nejoblíbenějších, zpívala ji v několika inscenacích ND (naposledy v kontroverzní inscenaci J.A.Pitínského v roce 2000), a jako kuriozitu dodejme, že ji mohli vidět i diváci na Sicílii, kde tuto operu režíroval Jiří Menzel.
Od roku 1973 získala angažmá v opeře Státního divadla v Ostravě, odkud přešla do Bratislavy. V obou městech vytvořila množství pozoruhodných postav operního repertoáru, v němž se posléze uplatnila i v zahraničí. Mj. v Ostravě zaujala Aidou či Milaodu, ale také Annou v moderní bulharské operní verzi antiky Antigona 43. V době svého ostravského působení si zazpívala také v opavském divadle Lady Macbeth v opeře Giuseppe Verdiho.
Nejdéle byla její kariéra spjata s pražským Národním divadlem, na jehož scénách působila 25 let. Poprvé se představila na scéně Smetanova divadla (dnes Státní opera) v absolventském představení v roli Mařenky v Prodané nevěstě v roce 1973, poté se na této scéně znovu objevila v Pucciniho Turandot. To byla další osudová role, se kterou později slavila úspěchy na německých scénách, ale také v Istanbulu a Teheránu. V jedné ze zahraničních recenzí se objevilo toto hodnocení: „…soprán, v němž se znamenitě spojuje mladost a zralost, …velmi působivý je její pěvecký i herecký projev stejně jako její královský zjev, …disponuje silným a brilantním hlasem, který musí jednoznačně každého okouzlit.“

Do opery Národního divadla byla angažována v roce 1979, kde nejprve pohostinsky zpívala roli Lady Macbeth, první zdejší rolí určenou přímo pro ni byla Manon Lescaut. Z dalších oblíbených a oceňovaných rolí uveďme např. Donu Annu v Donu Giovannim, Fiordiligi v Così fan tutte, Hraběnku ve Figarově svatbě, či Leonoru v Beethovenově Fideliovi.
Blízké jí byly opery českých skladatelů – zazářila ve Smetanových operách Dalibor, Prodaná nevěsta, Hubička, Dvě vdovy a Libuše. Jedním z největších zážitků pěvkyně byl záskok v roli Libuše na Nový rok 2000, v inscenaci Petra Novotného. Jednalo se o slavnostní představení, kterým byl zahájen program Praha, Hlavní evropské město kultury 2000. Stejně blízká jí však byla i tvorba Antonína Dvořáka, zpívala nejen jeho Rusalku a Cizí kněžnu, ale také Julií v Jakobínu či Armidu. S Národním divadlem se rozloučila rolí Kněžny v Čertovi a Káče při představení 6. listopadu 2005.
Eva Děpoltová pravidelně spolupracovala s rozhlasem, televizí i nahrávacími studii, podílela se na oceňovaných operních nahrávkách: Šárka, Dalibor, Libuše, Hubička, Šelma Sedlák, Eva, Lucerna, Don Giovanni, Řecké pašije, Hry o Marii.

Poslední rozloučení s Evou Děpoltovou se uskuteční v pondělí 24. 7. 2017 ve 14.00 hodin ve foyer Národního divadla.