Scéna.cz 

Lípa Musica představí skleněnou harmoniku i premiéru Bibera

Pro čtvrtý festivalový týden přichystal 15. ročník MHF Lípa Musica 2 koncerty na víkend. V sobotu 15. října od 19:00 hod se v Kamenickém Šenově představí další z německých hostů – ansámbl Sinfonia di vetro – vedený renomovaným umělcem Saschou Reckertem. Duo hráčů na pozapomenutý unikátní hudební nástroj z doby přelomu 18. a 19. století, skleněnou harmoniku, nabídne program složený z původních skladeb pro tento instrument. Z důvodu zdravotní indispozice původně avizované pěvkyně, bude program čistě instrumentální. V neděli se festival opět vrátí do rodiště H. I. F. Bibera, Stráže pod Ralskem, a to s premiérou jeho nově objeveného díla v podání brněnského ansámblu Societas Incognitorum. Vstupenky na oba výjimečné koncerty jsou ještě v prodeji. A na závěrečný galakoncert České filharmonie v Liberci už zbývá jen posledních 70 ks vstupenek!

Glasharmonika je dnes málo známý nástroj vynalezený Benjaminem Franklinem v roce 1761. Záhy si vydobyl velké popularity a skladby pro nástroj komponovali velcí skladatelé jako Mozart, Beethoven nebo Strauss. Sláva nového nástroje však netrvala dlouho. Uškodila mu i negativní pověst, podle které hráči na glasharmoniku upadají do vnitřní melancholie a nihilismu a při dlouhodobějším poslechu údajně hrozilo nervově slabým riziko zešílení.
Jisté rehabilitace se nástroj dočkal až v osmdesátých letech 20. století, kdy se o glasharmoniku začali zajímat soudobí autoři a první nadšenci začali restaurovat staré nástroje, či vyvíjet nové. Některá z děl pro glasharmoniku přežila v transkripcích pro jiné nástroje, jiná zůstala pozapomenuta a jsou posluchači zprostředkována v kusech pro sólovou glasharmoniku a v duetech se zpěvem až dnes.

Biber ožije 16. října 17:00 hod, Stráž pod Ralskem v kostele sv. Zikmunda díky vokálnímu kvintetu Societas Incognitorum. Strážský program je každoročně reminiscencí na vrcholně barokní dílo místního rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera. Jemu je věnována stěžejní část repertoáru. V něm jsou obsaženy v duchovních zpěvech a částech mší skladby vokálně instrumentální, v úvodu ale též sonáta pro sólové housle, která podtrhuje nadčasově krásné Biberovo houslové dílo.
Biber sice pocházel ze Stráže pod Ralskem, ale záhy odsud odešel studovat na jezuitské gymnázium do Opavy, kde se setkal s dalšími dvěma autory Filippem Jakobem Rittlerem a Pavlem Josefem Vejvanovským. Mladí budoucí skladatelé na sebe měli prokazatelný vliv a Vejvanovský s Rittlerem byli celoživotními přáteli. Kroměřížskou biskupskou kapelu, kde všichni jmenovaní působili, Biber opustil záhy a svou kariéru nakonec završil ve službách salzburského arcibiskupa Maxe Gandolpha von Kuenburg. Naopak Vejvanovský i Rittler dosáhli oba úspěšných hudebních kariér v rámci olomoucko-kroměřížského okruhu. Právě z kroměřížského biskupského archívu potom pochází takřka kompletní dílo Vejvanovského i významná část Rittlerových kompozic.

Societas Incognitorum je brněnský vokální kvintet, který se zabývá téměř převážně interpretací hudby 16. a 17. století. Založen byl v roce 1998 jako profesionální sólový ansámbl. Poněkud složitějším názvem byl ansámbl obdařen na svém vůbec prvním koncertě, a protože nechtěl rozšiřovat řady "Music", "Capell" a "Ensemblů", už si jej ponechal. Societas Incognitorum (v překladu Společnost neznámých) v minulosti skutečně existovala - tento spolek (celým názvem Societas eruditorum incognitorum in terris austriacis) byl založen moravským baronem Josefem Petrášem v r. 1746 v Olomouci pro podporu umění a nejmodernějších myšlenek jak na poli vědeckém tak kulturním. Sdružení pokrokově smýšlejících učenců se stalo vůbec prvním svého druhu na území Rakouska.
Soubor zpočátku repertoárově vyrůstal na dílech předních renesančních a raně barokních skladatelů, posléze se však jeho pozornost obrátila jiným směrem. Začal vyhledávat a objevovat autory, jejichž život a tvorba úzce souvisí s českým a moravským regionem, avšak kteří zůstali dnešní veřejnosti - a to i odborné - zcela utajeni. Díky badatelské činnosti uměleckého vedoucího MgA. Eduarda Tomaštíka, Ph.D. tak ansámbl ve spolupráci s Českou televizí a rozhlasem novodobě premiéroval skladby z hlavních moravských center: Olomouc, Mikulov, Kroměříž, Jindřichův Hradec, aj. Objevil tak řadu skvostných špičkových děl, která jsou přinejmenším na stejné (ne-li vyšší) úrovni jako díla jejich světově proslulejších kolegů. Právě tato činnost je pro soubor charakteristická a velmi ceněná v odborných kruzích. A jedno takové dílo, které leželo po staletí zapomenuto v kroměřížském archivu je i Mše strážského rodáka H. I. F. Bibera, Missa in contrapuncto, kterou soubor ve Stráži představí.