Scéna.cz 

Královský balet v Londýně předvede magické Labutí jezero

Nejoblíbenější světový balet spoutá nešťastnou láskou Odettu Natalie Osipové a Siegfrieda Matthewa Goldinga v přímém přenosu 17. března 2015. Labutí jezero bude z londýnského Královského baletu přenášeno živě do pražského Bia Oko a dvaceti mimopražských kin jako další projekce celoročního cyklu Balet v kině.

Čajkovského Labutí jezero je v baletním světě pojmem, který není třeba blíže představovat. Také v repertoáru Královského baletu v Londýně patří zcela přirozeně ke stálicím, na nichž vyrostly generace věhlasných tanečnic a tanečníků i choreografů. Přímý přenos s Natalií Osipovou a Matthewem Goldingem v hlavních rolích se uskuteční v úterý 17. března večer v pražském Biu Oko a dvaceti mimopražských kinech, z nichž jmenujme např. brněnskou Scalu, královehradecké Bio Central, kino Puls v Kopřivnici či uherskohradišťskou Hvězdu. Ještě koncem března pak nabídnou záznam tohoto představení kino Art v Ostravě či jablonecké kino Radnice.

„Baletní soubor v Labutím jezeře je hvězdou sama o sobě,“ upozorňuje noblesní baletní nestor Anthony Dowell na klíčovou roli baletních sboristek v této proslulé feérii. „Dívky zde tvoří páteř, hlavu i srdce celé jevištní produkce a jen díky nim lze naplno prožívat magii příběhu.“ Dowellova slova jsou stále platná i téměř po třiceti letech, kdy pro Královský balet vytvořil tuto svoji verzi Labutího jezera. Jako hluboký a věrný ctitel klasického baletu Dowell navíc vycházel z původní a nepřekonatelné choreografie titánů Maria Petipy a Lva Ivanova z roku 1985, kdy Čajkovského opus světově proslavilo Mariinské divadlo v Petrohradě. Dowellova citlivá interpretace díla ruských tanečních velikánů tak jen potvrzuje, že klasické pojetí baletu má své neochvějné místo i na scéně 21. století a zcela obstojí vedle moderního přístupu k současné choreografii a její snahy zaujmout co nejširší divácké obecenstvo především s důrazem na efekt.

A právě na tomto představení lze vedle hlavních rolí poukázat na úctyhodnou a skoro až galejní práci baletního souboru, hlavně při náročných hromadných scénách, kdykoli sboristky opanují jeviště. Ať už jde o tanečnice a dvořany honosného královského plesu či o příslovečný jezerní rej zakletých labutí.

„Je to mimořádné vypětí fyzických i duševních sil,“ poodhaluje jedna z vůdčích baletních sboristek Sabina Westcombe zákulisní přípravu. „Přechod mezi dějstvími je tak hektický a rychlý, z kostýmů dvořanů a bujaré atmosféry královského plesu se musíte doslova vmžiku přerodit v zakleté labutě na jezerní hladině, kde jsou navíc i poměrně dlouhé pasáže ve strnulé poloze s vypjatou šíjí. Nikomu bych nepřála, co přitom tělo i mysl zažívá,“ směje se při vzpomínce na jakékoli z dosud absolvovaných představení. Ovšem výsledek je uhrančivý, jak potvrzují četné nadšené ohlasy návštěvníků londýnského baletu, kteří již představení v této sezóně zhlédli. Náročné společné taneční party jsou zde za tajemného třpytu světel přetaveny v tanec jednolitého živého organismu – pohádkové labutí krásy, křehkosti a elegance.

Scéna Yolandy Sonnabend v sobě zase nese inspiraci v jiné ruské ikoně, petrohradském zlatníku Carlovi Fabergém, který od druhé poloviny 19. století mj. vyráběl šperky pro carskou rodinu i evropskou šlechtu. Královský ples na jevišti tak odkazuje na opulentnost carského dvora, který stojí ve zjevném kontrastu s lyricky tklivým prostředím pohádkového jezera v hloubi lesa.

Primabalerína Natalia Osipova v hlavní dvojroli a po boku Matthewa Goldinga jako prince Siegfrieda bude mít v přímém přenosu možnost umocnit tuto scénu o dokonalou souhru křehké elegance, smutku a temných živlů, které její postavě v příběhu uložil zlý čaroděj Von Rothbart v neméně působivé kreaci baletního matadora Garyho Avise.