Scéna.cz 

Do českých kin přichází Romeo a Julie

Pokračující cyklus Balet v kině představí od ledna českým divákům záznam představení ROMEO A JULIE z Královské opery v Londýně v choreografii jednoho z velikánů 20. století Kennetha MacMillana. Po necelých třech letech se tato vrcholná baletní romantika z pera Sergeje Prokofjeva tak opět vrací do českých kinosálů, přičemž záznam má od ledna až do května postupně na programu celkem 14 kin po celé ČR a patrně ještě i nějaká další přibydou. V Praze uvede tento baletní záznam holešovické Bio Oko již tuto neděli 11. ledna od 15:00h.
Na scéně v ústřední milenecké dvojici této adaptace světově nejproslulejší shakespearovské tragédie excelují Lauren Cuthberston v roli Julie a Federico Bonelli v roli Romea.

Když se primabalerína Lauren Cuthberston tehdy po vynucené pauze zaviněné zraněním vracela na londýnskou první baletní scénu, odpovídala v pauzách mezi zkouškami na salvu dotazů svých fanoušků, kteří se jejího návratu nemohli dočkat. Šlo právě o představení Romeo a Julie, jež učinilo její opětovný vstup mezi elitu náležitě oslnivým. Jeden dotaz na její taneční schopnosti se úzce dotkl i hudby a zde se Lauren vyznala z jejích nejoblíbenějších skladatelů. Není náhodou, že na prvním místě zmínila právě tento Prokofjevův klenot.
„Co se týče celovečerních výpravných baletů, tak právě zde hudba sama vypráví příběh,“ vysvětluje umělkyně své dokonalé sžití s klasikovou tvůrčí invencí. „Vede vás celým představením a tanec se s ní snoubí zcela dokonale – taková choreografie zasahuje to nejhlubší v lidském srdci,“ dodává. A záznam Laurenčina baletního mistrovství jen dokazuje, jak může umělkyně pomocí úchvatné hudby naprosto organicky vrůst do hlavní role.

Předčasně zesnulý britský choreograf skotského původu Kenneth MacMillan patřil mezi vůdčí umělecké osobnosti své generace. Úspěchu dosáhl především svojí dnes již legendární houževnatostí při práci na celovečerních baletech, kdy se velice precizně zaměřoval na psychologické vykreslení postav a převedení jejich vnitřních myšlenkových a emotivních pochodů do scénické roviny.
MacMillanova inscenace Romea a Julie měla premiéru v Covent Garden roku 1965, s Rudolfem Nurejevem a Margot Fonteyn v titulních rolích. Představení mělo obrovský úspěch, opona se zvedla v závěru třiačtyřicetkrát a aplaus trval čtyřicet minut. Od té doby MacMillanova jevištní realizace pevně zakotvila v repertoáru londýnského souboru, přičemž doposud dosáhla více než 400 repríz a je uváděna i na četných světových turné. Nedávno byla upravena i pro scénu O2 Arena London a při zachování MacMillanovy představy tak úspěšně vkročila do 21. století.

MacMillanova inscenace Romeo a Julie obsahuje tři vášnivá pas de deux, první setkání milenců na velkolepém plese v elegantním paláci, slavnou balkonovou scénu a závěrečnou tragédii v kryptě Kapuletů, kde zamilovaná dvojice násilně ukončuje svůj život. Klíčovými baletními scénami, díky nimž MacMillan kontrastně přechází z vykreslení psychologie davu a povšechného pulsujícího života k individuální drobnokresbě hlavních protagonistů, jsou tržiště a Juliina komnata. Tato dvě místa se v baletu opakovaně a střídavě objevují a v nich se odehrávají hlavní pasáže příběhu: zuřivý souboj dvou rodů vzniklý z pouličního sváru, Juliin stesk i touha, Romeovo zoufalství. MacMillan vědomě kombinuje davové a komorní scény tak, aby zdůraznil, že společnost je vždy němým svědkem a zároveň i lhostejným viníkem všech individuálních obětí, jejichž vzájemná láskyplná touha nemůže být naplněna. Právě rušné a živé tržiště, kde dochází k soubojům, svatebnímu průvodu i dalším dějovým zvratům z nenaplněné touhy, je zde symbolickým divadlem světa, kde všichni zůstáváme v bezejmenné roli diváků až do okamžiku, dokud se nás osobně cosi nedotkne a neuvrhne nás přímo do centra dění.

www.vicnezfilm.cz