Scéna.cz 

Eliška Hrubá Toperczerová: Je to zcela srdeční záležitost - já bez toho všeho nemůžu bejt…

Kühnův dětský sbor a Opera Národního divadla Praha uvede 24. června 2014 ve Státní opeře Praha hudební pohádku Jiřího Temla – Čert a Káči aneb peklo v pekle. Začátek představení v 11:00 hodin.
Občas se říká, že je peklo na zemi, ale můžete si být jisti, že někdy bývá i peklo v pekle. Možná se o to postará spousta rázných a hubatých Káč, ale také čerti, čertíci a Lucifer. Hudební pohádka Čert a Káči aneb Peklo v pekle pro mladší diváky si vzala na paškál závislost mladé generace na technických vymoženostech a baví všechny diváky zcela novou představou o pekle.
Nejen o tom všem jsme si povídali s režisérkou inscenace Eliškou Hrubou Toperczerovou. Prozradila nám, jak došlo ke spolupráci s panem Temlem, autorem hudby. Proč se v titulu objevuje jméno Káči….

Obvykle režíruješ na malých scénách - jak se ti režíruje muzikál Čert a Káči na velkém jevišti ve Státní opeře (SOP)?
Moje první profesionální inscenace F.Lehár - Země úsměvů byla na velké scéně, takže se vlastně vracím do vod, ve kterých jsem se učila plavat. Ve mně je takový rarášek, který vyskakuje a říká: Všechno, co se dělá, už dělej s tou dimenzí, že to jednou bude na velké scéně! Což učím moje svěřence od prvopočátku - děti vědí, že musí zpívat a mluvit jako by byly na scéně Národního divadla nebo Státní opery. Kulisy jsou taktéž dělány tak, aby pojaly jak malý, tak i velký prostor. V SOP si pomáháme světly, je tam výborná parta osvětlovačů, zvukařů, vypadají, že je baví s námi pracovat tak jako nás baví pracovat s nimi. Jde však především o herce - i kdyby byl jenom v „černým“ a bez kulis, musí to diváka chytnout tak, jako by za sebou měl celé peklo.

Kdy jsi začala poprvé spolupracovat se SOP?
V Kühnově dětském sboru (KDS) jsem vyrostla a už v 80. a 90. letech jsem tam vystupovala v dětských rolích klasických oper jako např. Liška Bystrouška, Jakobín či Carmen apod., tam už bylo zaseto semínko, že ten „barák“ je můj a že ho mám ráda. I poté, když jsem už v divadle zpívala profesionálně, jsem to cítila stejně.

Pojďme k muzikálu Jiřího Temla Čert a Káči aneb Peklo v pekle…
Byli jsme loni osloveni managementem Státní opery. Zkusili jsme spolupráci a ta se osvědčila, teď už naše představení reprízujeme počtvrté a v nové sezóně je už také dohodnuto další představení. Opera potřebuje přitáhnout co nejširší spektrum publika, my máme vlastně dva typy představení – dopoledne ve všední dny představení pro školy, odpoledne na nás chodí rodiče s dětmi.

Máš pocit, že se ti daří vychovávat novou generaci diváků pro operu?
Samozřejmě, že se o to snažím, ale jestli se mi to daří, to ukáže až čas.

Jak došlo k tomu, že jste začali spolupracovat právě s panem Jiřím Temlem?
Za to může Kühnův dětský sbor – tam se často zpívají jeho skladby a já je zpívala už jako dítě. Když jsem pak začala pracovat jako hlasová pedagožka KDS a hledalo se širší uplatnění i pro mé režisérské schopnosti, umělecký ředitel KDS profesor Jiří Chvála požádal pana Jiřího Temla o vytvoření pohádky se zpěvy. Jako první vznikla dětská operka „Císařovy nové šaty“ pak „Kocour v botách“. Je to pro mě vždy úžasné setkání s tvůrcem nad jeho dílem a pan skladatel mi vždy vyjde vstříc, aby dílko bylo pro naše potřeby co nejlépe realizovatelné a pro děti příjemně zpívatelné.

Čert a Káči jsou ale prezentovány jako „muzikál“ – čím se tak liší od těch předchozích dvou? Je to pouze tím, že slovo muzikál se zdá být pro publikum přijatelnější - více IN?
Pan Teml chtěl zkusit něco nového, vybočit z klasických hudebních postupů i forem, použil zde populárnější varianty písniček, je tam i trocha jazzu - a trocha swingu, ty písničky jsou velmi podmanivé, děti si je notují ještě v metru, což nás, samozřejmě velice těší.

Proč to divné slovo „Káči“ v titulu?
To je množné číslo od slova Káča – je jich tam totiž rovnou sedm!

Nestává se, že dojde k záměně a lidé si myslí, že jdou na klasickou Dvořákovu operu Čert a Káča?
Tomu se snažíme vyhnout už našim výrazným plakátem, ale lidé mnohdy plakáty nečtou– když uvidí na začátku „čert“, hned v tom mají jasno. Při každém představení mám úvodní slovo a „uvedu“ to hned zpočátku na pravou míru.

Eliško, ty jsi taková multifunkční a velmi energická osobnost – sólová operní zpěvačka, hlasová poradkyně, režisérka, dramaturgyně a učitelka zpěvu. Jak jsi k tomu všemu dospěla?
Když člověk přičichne k divadlu a k muzice tak jako já, pak mu vlastně už je jedno, zda je na té či oné straně barikády, jestli stojím na jevišti jako interpret nebo jako režisér - nebo jako učitel či organizátor. Je to TO, co mě udržuje při životě a při „mladosti ducha“.(smích..)
Někdy se ptám, proč to vlastně dělám…

A proč to vlastně děláš?
Je to zcela srdeční záležitost - já bez toho všeho nemůžu bejt…

Eliška Hrubá Toperczerová

Narodila se 3.září 1969 v Prachaticích. V šesti letech se stala členkou Kühnova dětského sboru, který ji přivedl na divadelní prkna. Již v době studií na Konzervatoři v Praze (prof. H.Tattermuschová) hostovala v Divadle F.X.Šaldy v Liberci.
Studium Akademie múzických umění absolvovala ve třídě prof. M. Hájossyové v roce 1995. Během studií spolupracovala s Komorní operou Praha a hostovala v Městském divadle v Ústí nad Labem. V tomto divadle také debutovala se svou režií (F.Lehár - Země úsměvů), kterou vystudovala na AMU pod vedením profesorů O. Ševčíka a J. Kačera.
V roce 1998 se stala absolutní vítězkou mezinárodní pěvecké soutěž E. Destinnové v Českých Budějovicích.
V létě 2000 hostovala v představení Státní opery jako Elvíra v opeře W. A. Mozarta Don Giovanni ve Stavovském divadle v Praze.
V dubnu 2006 režírovala světovou premiéru dětské opery „Císařovy nové šaty“ skladatele J.Temla napsanou pro Kühnův dětský sbor, kde již mnoho let pracuje jako hlasová poradkyně. Od té doby má na kontě například Zvířátka a loupežníky Otmara Máchy, Broučky Václava Trojana a další světovou premiéru opery J.Temla Kocour v botách (2009), u které se také aktivně účastnila na tvorbě libreta. Dále zdramatizovala Českou mši vánoční J.J.Ryby a podílela se na její úpravě pro přípravná oddělení KDS. Zatím poslední premiérou je muzikál pro děti J.Temla Čert a Káči aneb peklo v pekle, u kterého je opět i spoluautorkou libreta. Se svými operami pravidelně hostuje na festivalech Pražské jaro, Smetanova Litomyšl a dalších.
Od roku 2009 spolupracuje při představení W.Shakespeara Veselé paničky Windsdorské /režie:J.Menzel/ v rámci Letních shakespearovských slavností.
Ráda se věnuje tvorbě vlastních hudebně-dramatických pořadů (Sen o snu A.Dvořáka, Drahý Amadee! a další) Dále uvádí anglickou komedii O. Wilde Jak je důležité míti Filipa.
V roce 2000 pod taktovkou J. Bělohlávka s Pražskou komorní filharmonií natočila své profilové CD.
V současné době se věnuje se také rozvoji mladých talentů nejen v rámci KDS, a to jak po stránce pěvecké, tak hlavně herecké.