Scéna.cz 

Hartig Ensemble a Musica Florea: unikátní vystoupení v rámci Haydnova festivalu v Maďarsku

Dva významné české soubory zabývající se rekonstrukcí a interpretací živého umění z historických zdrojů, taneční soubor Hartig Ensemble - TANCE A BALETY TŘÍ STALETÍ a vynikající orchestr Musica Florea, vystoupily 22. srpna v programu jedné z nejvýznamnějších památek na území Maďarska, zámku Esterháza, známém též podle názvu města, ve kterém se nachází, jako Fertöd. Vystoupení se uskutečnilo v rámci letního hudebního festivalu „Haydn Fesztival“, který připomíná zdejší dlouholetý pobyt hudebního skladatele Josepha Haydna. Na celovečerním programu, který proběhl v rekonstruovaných prostorách zámeckého Loutkového divadla (Marionettszinhaz), bylo hned několik pozdně barokních děl: rokokový magický balet ČARODĚJNÁ GIRLANDA z dílny vídeňského skladatele Josepha Starzera, pastorální opera LA DANZA (Tanec) s baletem-pantomimou NARCIS A PALIMENE Christopha Willibalda Glucka. Na úvod zazněla předehra k opeře Josepha Haydna L´ISOLA DISABITATA, Hob. 28/9.

Představení se setkalo s nadšeným ohlasem, přítomen byl i současný potomek knížecího rodu Anton II. Esterházy de Galántha. Společný program souborů Hartig a Musica Florea, které spolu pravidelně spolupracují již řadu let, vznikl pod režijním vedením choreografky, tanečnice a přední historičky tance prof. Heleny Kazárové. „Náš program v obnoveném Loutkovém divadle v paláci Esterháza, kde hrával i Joseph Haydn, považuji za dosavadní vrchol mého snažení v oblasti reinscenování baletů éry rokoka. Byl to program ovšem produkčně i inscenačně zároveň nejnáročnější, s devíti tanečníky a dvěma operními zpěváky, velkým množstvím kostýmů a rekvizit, z nichž mnohé nám naštěstí zapůjčila Nadace barokního divadla v Českém Krumlově. Navíc jsme museli najít i východisko, jak vytvořit divadelní představení v prostoře, která je nyní nově zařízená spíše pro koncertní účely,“ objasňuje profesorka Kazárová pozadí příprav. Hudební nastudování s orchestrem provedl umělecký vedoucí Musicy Florey, violoncellista a dirigent Marel Štryncl.

Rokokový balet ČARODĚJNÁ GIRLANDA (La guirlande enchantée) měl ve své rekonstruované podobě premiéru v roce 2007 v Českém Krumlově a současně se jednalo o první takto obsáhlou spolupráci souboru Hartig s orchestrem Musica Florea. Českokrumlovský zámecký archiv vydal již mnoho pokladů a právě badatelské nadšení prof. Heleny Kazárové zde objevilo prameny k uvedeným opusům. Čarodějná girlanda je mezi nimi unikátní, neboť se k ní dochovaly hudební, ikonografické i písemné prameny, a to nejen v Českém Krumlově, takže je k dispozici dostatek srovnávacího materiálu. Autorství baletu je připisováno vídeňskému skladateli Josephu Starzerovi (1726-1787), choreografie byla v době premiéry dílem významné osobnosti raně klasicistního baletu: Franze Antona Hilverdinga (1710-1768). Balet, ve kterém není nouze o čáry a kouzla a nečekané přeměny prostředí, měl premiéru v roce 1757 ve Vídni.

LA DANZA A NARCIS A PALIMENE pocházejí z dílny Christopha Willibalda Glucka. Jejich rekonstrukce byla pod vedením prof. Kazárové uvedena v roce 2009 v Českém muzeu hudby rovněž ve spolupráci s orchestrem Musica Florea. La Danza je komorní pastorální opera s libretem Pietra Metastasia, kterou v rekonstruovaném celku doplňuje zcela organicky pastýřská baletní suita vytvořená podle pramenů z českokrumlovského zámeckého archivu, která je rovněž připisovaná Gluckovi. Obsah baletu byl převzat z libreta baletu Narcis a Palimene baletního mistra Michaela d’Agata. Pastorála jako žánr byla výrazem lyrických sil v rámci hudebního divadla již od 17. století, v 2. polovině 18. století se stala nezbytnou částí divadelního myšlení rokoka na barokních základech. Náměty z pastýřského života a s milostnou tematikou propojené s hudbou, virtuosním zpěvem a tanci i promyšlenou výpravou v syntetický jevištní tvar jsou pro diváky dodnes lákavou podívanou.

Představení se kromě hudebníků orchestru Musica Florea zúčastnilo devět tanečníků souboru Hartig a jeho spolupracovníků. Jednu z hlavních rolí v Čarodějné girlandě nastudovala už v premiéře před pěti lety Lucie Holánková, tanečnice, choreografka a dlouholetá sólistka Pražského komorního baletu a Státní opery Praha. V sólových rolích dále účinkovali Blanka Ferjetsik Wernerová, Barbora Dastychová, Radek Šula, Václav Krajc, Miroslav Stehlík, Michaela Bartlová, externí spolupráce Alžběta Krejčiříková a Lucie Kocourková. Světelný park a některé další technické složky zapůjčila pro zájezdové představení pražská umělecká scéna Říše loutek. „Představení mělo velký úspěch nejen díky mistrovství interpretů, ale také invenci architekta Václava Krajce, který v polních podmínkách a s minimalistickým rozpočtem vytvořil nápadité scénografické prostředí. Světelný design vznikl během jediné zkoušky zásluhou skvělého Mojmíra Ledvinky,“ doplňuje Helena Kazárová. „Všem zúčastněným nesmírně děkuji, pomohli mi naplnit jeden velký sen – dokázat, že taneční a operní repertoár 18. století může okouzlit i současné lidičky a přivést je do stavu hedonistického vytržení“ uzavírá.