Lehárův Paganini v nastudování libereckého divadla
Na scéně divadla F.X. Šaldy v Liberci měla 27. září 2002 premiéru klasická opereta Paganini od Franze Lehára. Toto dílo zde nastudoval režisér Martin Dubovic ve spolupráci se scénografem Janem Vančurou a kostýmní výtvarnicí Růženou Švecovou. Vznikla tak víceméně vyvážená inscenace, která ale zásadním způsobem nevybočuje ze současné - jevištně poněkud strnulé - české operetní praxe.
Děj operety zachycuje fiktivní (nikoliv však nereálný) příběh ze života slavného houslisty a skladatele Niccola Paganiniho, který právě přijíždí koncertovat do malého italského knížectví Lucca. Zde vládne Napoleonova sestra, kněžna Maria Anna Elisa, která neodolá kouzlu tajemného cizince (podobně jako řada jiných žen) a posléze se stává jeho milenkou. Zvěsti o Paganiniho geniálním talentu se brzy donesou až do Paříže k samotnému císaři, který se rozhodne povolat talentovaného umělce ke svému dvoru. Anna Elisa jej však pochopitelně odmítá vydat. Po jistém čase ale vychází najevo, že Paganini věnoval původně kněžně určenou milostnou píseň také primadoně zdejšího divadla. V Anně Elise se probudí žárlivost a přikazuje svého milence okamžitě po skončení slavnostního koncertu zatknout. Paganini ale uprchne a nalézá bezpečné útočiště až v jedné krčmě poblíž hranic, kam jej kněžna tajně následuje v převlečení za potulnou zpěvačku. Příběh ale nekončí šťastně – Paganini odchází vstříc světové kariéře. Anna Eliza zůstává sama, ale zanechává si v srdci alespoň vzpomínku na nejkrásnější chvíle, které v jeho přítomnosti prožila.
Liberecký operní soubor má po všech stránkách vynikající představitelku kněžny v mladé talentované sopranistce Gabriele Kopperové. Jen málokdy jsme v operetě svědky tak vyváženého výkonu! To samé se již bohužel nedá říci o tenoristovi Miloslavu Pelikánovi, jenž v inscenaci vytváří titulní roli slavného houslisty. Pěvecká složka jeho výkonu je na celkem přijatelné úrovni (ačkoliv celé první jednání zpívá víceméně pod tónem), umělec ale budí rozpaky především svým nevěrohodným hereckým projevem. Vděčný pár operní primadony Belly a komořího Pimpinelliho vytvořili pěvecky poněkud neobvykle dramatická Monika Cahová a představitelsky akceptovatelný Jiří David. Velmi dobře jsou obsazeny všechny menší i malé role – výborná je například Jana Ottová, představitelka hostinské Coralliny.
V inscenaci se s úspěchem prezentuje také vyrovnaně znějící pěvecký sbor (sbormistr Martin Veselý) a především téměř bezchybně hrající orchestr pod vedením Františka Babického, jehož precizní hudební nastudovaní osobně považuji za největší pozitivum celé liberecké realizace tohoto díla.
Recenzované představení bylo uvedeno 29. října 2002 na scéně Divadla Oskara Nedbala v Táboře.Časopis 18 - rubriky
Časopis 18 - sekce
DIVADLO
Tři mušketýři klasika v komediálním hávu
Poslední premiérou v rámci sezóny 2023/2024 Městského divadla Zlín bude světová klasika z pera Alexandera Duma celý článek
HUDBA
HDK uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska
Hudební divadlo Karlín uvádí muzikálovou pohádku Zlatovláska režii v Filipa Renče. Na jevišti Malé scény HDK z celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Festival umění a kreativity ve vzdělávání
Už počtvrté se pedagogové, rodiče, odborná i širší veřejnost či profesionálové z oblasti kultury a umění mohou celý článek