Scéna.cz 

"Kafkovské" proměny Andrey Miltnerové

Podivný tvor, barokní tanečnice, mechanická loutka - to všechno jsou podoby britsko české umělkyně Andrey Miltnerové, kterých nabývá během představení složeného ze tří velmi odlišných choreografií Trilogie pohybu, uvedeném během letošního festivalu KoresponDance v divadle Alfred ve dvoře.

Jako teenagera fascinoval Andreu Miltnerovou pohled na tanečníky z druhé strany, zezadu, zevnitř, tak jak je divák obvykle nevidí - jak se jim napínají svaly, šlachy, jak pracuje mechanismus těla. Tahle vize v ní byla usazena po dlouhou dobu, než našla vyjádření v bizarní choreografii FRACTURED.

Ze tmy vyřízne horní bodové světlo čtverec, v jehož středu se v předklonu dotýká rukama země nedefinovatelná lidská postava. Má skloněnou hlavu, není jí vidět do obličeje, rozkročené nohy.

Paže se pokrčují a natahují, současně, střídavě, dlaně se vytáčejí jako chodidla, tančí svůj vlastní tanec nezávisle na trupu. Pojednou jsou z nich tykadla hmyzu, která chvějivými záškuby zkoumají okolí, okvětní plátky květů masožravé rostliny, které sevřením reagují na dotek, podmořská rostlina zmítanou proudem (nebo třeba také jen někdo, kdo trpí krátkozrakostí).

Ruce obejmou v podřepu nohy a - miniaturními krůčky se posouvá krab. Tak nějak to bylo s Řehořem Samsou vkrádá se myšlenka. Optický klam ne-lidských forem je silný, ale neodvádí pozornost od anatomické studie - precizní práce každého ze svalů, jejichž společná hra má také svou zvláštní choreografii. Záhadný organismus se stále mění a jakoby se obracel naruby. V překrouceném (fractured?) rytmu Bachova concerta se záda stávají tváří, která se šklebí žebry a lopatkami (skutečná hlava opřená o zem není ve vrchním osvětlení téměř viditelná), ruce jsou klepety, kusadly. Osvětlení zesiluje, k jednomu reflektoru se přidávají další, trup tvora se zdvihá od země, přetáčí se až k prasknutí, tvář je obrácená poprvé vzhůru ke světlu. Ano, je to Andrea Miltnerová, ze které se bohudíky nestal brouk.