Na jevišti Státní opery nový titul - Sedlák kavalír a Komedianti
autor: archiv
zvětšit obrázekPoslední premiérou, kterou Opera Národního divadla v sezoně 2011/2012 uvede, bude inscenace oper Pietra Mascagniho a Ruggiera Leoncavalla SEDLÁK KAVALÍR, KOMEDIANTI. Tyto tituly byly poprvé uvedeny společně v roce 1893 v římském Teatro Costanzi a od té doby patří neodmyslitelně k sobě. Na jeviště Státní opery přichází inscenace pod režijním vedením Ingy Levant a v hudebním nastudování britského dirigenta Hilaryho Griffithse.
Nejnovější inscenace Národního divadla přenáší děj SEDLÁKA KAVALÍRA do italského filmového studia Cinecittà (Filmové město), které založil v Římě roku 1937 Benito Mussolini (Mascagni byl jeho blízkým přítelem) pro účely propagandy pod heslem „Kino je nejsilnější zbraň“. Stejně jako ve všech totalitních systémech i zde se natáčejí krásné, sentimentální, milostné příběhy nebo výpravné historické velkofilmy.
„Plytké milostné story či bombastická historická dramata poskytují dostatečné pobavení mas bez rizika, že by si jednotlivec mohl rozvíjet samostatné myšlení“, předkládá svůj pohled na problematiku německá režisérka Inga Levant.
KOMEDIANTI se odehrávají ve stejném filmovém studiu, ale v současnosti (o rozloze čtyřiceti hektarů je dodnes Cinecittà stále jedním z největších studií v Evropě), na párty k 75. výročí založení. Příběh je zasazen do období nového typu diktátu – hollywoodského, v němž nemá šanci nikdo, kdo není mladý, štíhlý a atraktivní. Ocitáme se ve světě slavných celebrit, na oslavě, na jejímž programu má být mimo jiné vystoupení skupinky stárnoucích klaunů.
„Mementem naší nové inscenace je uvědomění si, že falešná krása, zde zpřítomněná například filmovými nebo klaunskými kostýmy, neznamená zhola nic ve srovnání s realitou, která nás obklopuje. To je pravda platná ve všech místech i dobách“, uvádí umělecký šéf Opery Národního divadla Rocc.
Jednoaktová opera z prostředí sicilského venkova, SEDLÁK KAVALÍR (Cavalleria rusticana) Pietra Mascagniho (1863 – 1945) je považována za základní dílo italského verismu, jímž na jeviště vstoupily postavy ze současného života, lidé z drobných poměrů a nižších sociálních vrstev. Po premiéře v roce 1890 přichystalo publikum Mascagnimu nekonečné ovace a Sedlák kavalír se rozlétl vítězně světem. To podnítilo tehdy téměř neznámého Ruggiera Leoncavalla (1857 – 1919) ke zkomponování opery ve stejném stylu – a i pro něho znamenala premiéra jeho Komediantů o dva roky později v milánském Teatro dal Verme okamžitý úspěch.
Oba tituly se zapsaly i do historie technického pokroku: 13. 1. 1910 se uskutečnil první rozhlasový přenos opery na světě. V Metropolitní opeře v New Yorku Santuzzu zpívala Ema Destinnová, Cania Enrico Caruso.
Premiéra ve Státní opeře 14. a 17. června 2012.
TIP!
Časopis 19 - rubriky
Časopis 19 - sekce
DIVADLO
VČD uvede derniéru hry Kdo se bojí Beatles
Pardubický soubor před rokem uvedl českou premiéru hry slovenského dramatika Viliama Klimáčka Kdo se bojí Beat celý článek
HUDBA
Ivan Hlas – 70
Ivan Hlas – Pramínek času
Muž mnoha profesí a jedna z legend české hudební scény Ivan Hlas se u příle celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Výtvarné tipy 20. týden
Ztracené poklady Egypta: Záhady egyptské Sfingy
Je stejně tajemná jako slavná. Prozkoumejte minulost jedné celý článek