zvláštní poděkování
Quantcom.cz

ZBYHOŇ! - autorská inscenace o českých nepravostech

Filip Rajmont v inscenaci Zbyhoň!

autor: Patrik Borecký  

zvětšit obrázek

Že vám jméno titulního hrdiny nic neříká? Není možná! Nebo patříte k těm, kteří dvě stě let od chvíle, co pro nás Rukopisy objevily naše národní hrdiny, stále nevědí, kdo to byl Záboj, Vlaslav, Lubor, Liduše? Považujete Šťáhlava za značku smoothie makeru a Čestmír je pro vás leda ten otylý létající chlapec? Je načase napravit to! Chovají se snad Američané takto macešsky ke svým superhrdinům, třebaže jejich základ není reálný o nic víc? Poznej své hrdiny. Poznej Zbyhoně!

„Rozhodli jsme se pozdvihnout národ v Národu, připomenout národní obrození. Jako výchozí materiál jsme si zvolili Rukopisy. Na nich stojí podstatná část našeho národního sebevymyšlení. Národní divadlo je vyzdobeno výjevy z Rukopisů. Divadlo je náboženstvím našeho národa. Divadlo bylo další podstatnou součástí budování národní identity. Rukopisy popisují boje s Němci. Vítězné boje s Němci, většinou vítězné na základě lsti. Nechat se přelstít divadlem, to stálo na počátku naší inscenace,“ říká Jan Frič, režisér.

Spíš než romantickým ohlédnutím za příběhy obsaženými v Rukopisech je inscenace Zbyhoň! svědectvím o eskalujícím českém, potažmo slovanském nacionalismu a o problematice sekt a ideologických konstruktů vůbec. Bratrstvo NN (Národ Neskoná) obsadí Novou scénu, aby zde uspořádalo rituál znovuzasvěcení do slavné české minulosti a zabránilo tak v hodině dvanácté řízené genocidě Čechů, ke které v zemi podle jeho mínění dochází. Zůstanete imunní vůči náboru do řad „Pravočechů“? Pravost Rukopisů bude jednou provždy stvrzena!

Inscenační tým nevzrušovala ani tak otázka pravosti či nepravosti literárních památek, na kteroužto se jejich odborná recepce často omezuje, nýbrž étos jejich vlastních, byť třeba smyšlených příběhů. Kdo byli Vlaslav, Kruvoj, Věstoň? Nezapíráme, že nás v první chvíli uchvátila především jazyková neotřelost samotného jména „Zbyhoň“. To se před tím v české literatuře objevilo jen v dramatickém debutu – světe, div se! – Václava Klimenta Klicpery Blaník coby postava „Zbihon, z rodu knížecího“. Ponecháme na čtenářích, zda budou chtít spatřovat pouhou náhodu v tom, že Klicpera dva roky před „objevením“ Rukopisů napíše hru Žižkův meč (1815), v níž se kus rezavé oceli vydává za rekovnou Žižkovu zbraň.

Zpěv Zbyhoň – ano, nejslavnější české podvržené básně měly napodobit žánr „zpěvů“, jenž vyžadoval specifický způsob přednesu, tzv. „pění“ – v sobě kongeniálně propojuje dvě tváře Rukopisů: hrdinskou píseň s lyrickou poezií. Příběh o záchraně dívky, již „zlobný Zbyhoň“ vězní na svém hradu, zrcadlí se v příběhu holubice unesené zlým krahujcem…

14.5.2018 23:05:50 JoMe | rubrika - Ze zlaté kapličky