zvláštní poděkování
Volný.cz

Pár impresí z Loutkářské Chrudimi

Pár impresí z Loutkářské Chrudimi

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Před pár dny skončil už 66. ročník festivalu Loutkářská Chrudim. Malebné městečko vždy na přelomu června a července ožije činorodostí loutkářů z celé republiky, a to nejen představeními pro děti i dospělé, zaujatými diskusemi, ale také rozmanitými semináři a širokou nabídkou programů pro děti (a to často interaktivními a výrobními). A to nemluvím o nejrůznějších aktivitách, které se odehrávají mimo základní pětiúhelník míst: Divadlo Karla Pippicha – Malá scéna - MED – Spolkový dům – Stan. Letos to byla instalace v industriálním prostoru Sladovny, a jako obvykle též program na náměstí a v Muzeu barokních soch. A zapomenout nesmím ani na Muzeum loutkových kultur, které slaví 45. výročí a při této příležitosti pozvalo návštěvníky nejen do muzea, ale i na přilehlé rekonstruované terasy.

Na festivalu se představilo 18 soutěžních inscenací, které sem byly poslány z 11 přehlídek (odborná porota tu nejen uděluje ceny, ale také doporučuje na Jiráskův Hronov), ale celkem mohli diváci navštívit 112 představení. Některé inscenace, především ty komorní, se totiž hrály víckrát, a to včetně dopolední, kdy se počítalo s účastí chrudimských dětí. Kromě soutěžních ovšem přehlídka nabídka tzv. inspirativní představení, především v provedení členů volného sdružení Damúza, ale také zahraniční hosty, ze Slovenska, Německa a Maďarska.

V rámci soutěžního programu zahráli loutkáři opravdu pestrou směs představení, a mezi nimi se vystřídali amatérští umělci rozmanitého věku, od dětí z Lidových škol umění či Základních uměleckých škol, ale i členové spolků již léta dobře známých a prověřených, někdy dokonce jakési rodinné klany. Vypočítávat typy loutek by ais bylo nošením dříví do lesa. Ano, byly tu k vidění marionety, spodové loutky, maňásky, totemy, plošné loutky, stínové loutky, hračky, přírodní materiály fungující jako předměty, postavy či artefakty, živá animace prostřednictvím Meotaru, přiznaná spoluhra herce s loutkou atd. atp. I tematicky velmi rozličné kousky byly poznamenány autorstvím, nikoli pouhou interpretací. A tak tu byly k vidění svérázné adaptace klasických děl (ať už to bylo Musí to bét podle Maryši, Šlépěj podle povídky Karla Čapka, Všichni jsme si… podle Orwellovy Farmy zvířat, Lovci mamutů podle Eduarda Storcha či Robinson podle románu Daniela Defoa). Dílka inspirovaná pohádkami, ale změněná k nepoznání (princip Aladinovy lampy v představení V prdeli, Otesánek v představení Otík aneb Co se skrývá v kolébce). Jaké červená nit se festivalem táhlo téma „hrozby splněných přání“, jinými slovy: snaha ukázat, že splnit někomu přání, se může obrátit nejen proti tomu, kdo přání vyslovil, ale může fatálně poznamenat i jeho okolí, či dokonce celý svět. Některá dílka na scéně působila zdivočele, neučesaně, a někdy se minula s očekáváním diváků a jejich pojetím humoru či estetických kritérií. A tak např. byla na jedné straně hojně aplaudována inscenace plzeňského Rámusu pod názvem V prdeli, zatímco na inscenací souboru Na holou z Hořovic, Mayovka, o setkání Karla Maye alias Old Shatterhanda a Boženy Němcové, se snesla tvrdá kritika, odsuzující jeho lascivitu. Samozřejmě, že k vidění bylo na scéně množství variací zvířátek, ztvárněných opravdu rozličnými způsoby s použitím všemožných materiálů. Nápaditost a hravost navíc nabídla Damúza prostřednictvím profesionálních herců – loutkoherců (většinou absolventi KALD AMU). Zahraniční hosté sklidili jen průměrný ohlas. Když pomineme tradiční návštěvu ze Slovenska, divadlo Piki s rodinným příběhem Babička z vajíčka, lépe na tom maďarská Historie létání, poetickou formou mapující pokusy člověka vznést se jako pták. Ohlasy na německý soubor, který nabídl dva projekty, byl rozpačitější. Zatímco jejich Kachna, Smrt a tulipán pojednávající o setkání s neodvratnou smrtí, kde protagonisté zkombinovali loutkohru s fyzickým divadlem, pantomimou a živou hudbou, sklidila uznání, večerní Freak Show – The Best in Town, v podstatě scénické panoptikum příšer různého druhu, ztvárněných pouhými dvěma herci, spoustou kouře a kouzel light designu, se do vkusu účastníků zjevně netrefila.

Týdne uběhl jako nic, snad i proto, že všichni byli neustále zaměstnání. Dopoledne většina účastníků trávila v seminářích (bylo jich celkem čtrnáct, a věnovaly se výrobě loutek, masek, scénografii, pouličnímu divadlu, hudbě, storytellingu i diskusi). Během odpoledne jedno představení stíhalo další a na závěr dne pak následovala diskuse s porotou do pozdních nočních hodin. Starší a pokročilejší účastníci pak vedli při víně vášnivé diskuse v proslavené Modré hvězdě, často až do rána.

Z nabídnutých představení nakonec lektorský sbor vybral a ocenil tyto soubor a jednotlivce:
Martina Trecha za výtvarnou a hudební koncepci inscenace Krásná Pindaba
Rudolfa Hancvencla za autentické komediální herectví v inscenaci Robinson
Karla Šefrnu za text k inscenaci Zelený příběh s modrým koncem aneb Maruška
Soubor Naopak Dramatické školičky Svitavy za vnitřně přesvědčivé uchopení látky v inscenaci Všichni jsme si...
Soubor JakKdo, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř za vynalézavou práci s klasickou předlohou v inscenaci Musí to bét?
Soubor JOJO, ZUŠ Horažďovice za naplněný inscenační koncept v inscenaci Otík aneb Co se skrývá v kolébce
Soubor Mikrle, Kolegium hraběte Šporka, Jaroměř za originální divadelní adaptaci povídky Karla Čapka Šlépěj
Soubor Rámus, Plzeň za inscenaci V prdeli

Doporučil na mezidruhovou přehlídku amatérského divadla Jiráskův Hronov inscenace
Musí to bét? souboru JakKdo, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř
Otík aneb Co se skrývá v kolébce souboru JOJO, ZUŠ Horažďovice
a nominoval
V prdeli souboru Rámus, Plzeň
Šlépjej souboru Mikrle, Kolegium hraběte Šporka, Jaroměř

10.7.2017 04:07:34 Jana Soprová | rubrika - Festivaly

Časopis 50 - rubriky

Archiv čísel

reklama

HDK

Časopis 50 - sekce

HUDBA

Karel Svoboda – 80 let

Karel Svoboda

Mefistův rytíř
Slavný skladatel a hitmaker, od jehož narození v těchto dnech uplynulo 80 let, ve vzpomínkác celý článek

další články...

LITERATURA/ UM?NÍ

Snění o židovských vánocích

Snění o židovských vánocích
Dokument vypráví příběh předválečných židovských skladatelů, emigrantů do Ameri celý článek

další články...