Scéna.cz 

Roudnický klášter bude opět patřit pražským OLDstars

Druhý červencový víkend letošních prázdnin (14. – 16. července 2017) se stovka pražských studentů, sdružená v umělecké skupině OLDstars, nastěhuje do rozlehlého areálu původně gotického Augustiniánského kláštera v Roudnici nad Labem. Svým benefičním divadelním festivalem znovu podpoří významnou kulturní památku.

Během víkendu studenti odehrají více než dvacet pět inscenací z repertoáru divadelního sklepení H2O na pražském Žižkově. Přímo pro festival vzniknou dvě původní openairové inscenace.
„Pod širým nebem uprostřed gotického ambitu vzdáme hold Williamu Shakespearovi, v roce 401. výročí jeho úmrtí, dvěma původními inscenacemi jeho her v moderním překladu Martina Hilského: KUPEC BENÁTSKÝ a ROMEO A JULIE,“ láká mluvčí projektu Julie Ondračková. Celý festival se pak ponese v humorném duchu v parafrázi na citaci z nejslavnějšího Shakespearova textu: „slavit či neslavit“ nekulaté výročí úmrtí.
S klasickými texty mají OLDstars zkušenosti, kromě Shakespeara se v některém z festivalových prostor uprostřed kláštera objeví 3 SESTRY Antona Pavloviče Čechova, VRAŽDA V KLÁŠTERNÍ ULICI Eugena Labiche, JAK JE DULEZITE MITI FILIPA Oskara Wilda, nebo scénická montáž MÉDEA. Většinu programu festivalu ale tvoří inscenace jiných žánrů. Autorská hra o „životě po tom“ Oskara Bábka VE JMÉNU LÁSKY A PŘÁTELSTVÍ, autorská inscenace Jacka Clovera OSTROVNÍ LIDÉ, která reflektuje problematiku uprchlíků. Generační zpovědí současných teenagerů je autorská inscenace GOOGLEGENERACE. V programu se objeví i loňská novinka JMÉNO Jona Fosseho, se kterou OLDstars sbírají úspěchy na soutěžních přehlídkách. V Roudnici OLDstars nově představí PROCITNUTI JARA Franka Wedekinda, ELLINGA A KJELLA Axela Hellsteniuse, NOČNÍ ŽIVOČICHY Juana Mayorga, NA DOTEK Patricka Marbera, PÁNA POLŠTÁŘŮ Martina McDonagha, PŘEKRÁSNÝ VÝHLED Daniela Macivora, TRUN MILOSRDENSTVÍ Neila La Buta, nebo africkou rituální hru BINTOU Koffiho Kwahule .
„Dramaturgie OLDstars nemá limity a je podřízena pedagogickým záměrům,“ vysvětluje s úsměvem rozptyl žánrů nabídky vedoucí Hereckého studia OLDstars Zuzana Horáková. „Hledáme texty, které mají silná témata a velké herecké příležitosti pro rozvoj našich studentů.“
Areál kláštera bude festivalovým divákům přístupný od pátečního (14. 7.) oběda do nedělního (16. 7.) podvečera. V klášterní zahradě vyroste stanové městečko pro přespávání diváků. „Občerstvení i hygienické zázemí je zajištěno,“ ujišťuje Prokop Novák ze studentského organizačního týmu festivalu. „Novinkou letošního ročníku bude limitovaná edice tematických dárkových předmětů z dílny českých mladých grafiček a designérek,“ dodává. Výtěžek z prodeje, stejně jako výtěžek ze vstupného poputuje ve prospěch církevní památky.
„Těší mne několikaletý zájem studentů z umělecké skupiny OLDstars o náš klášter. Divadelní festival, který v červenci 2017 již počtvrté plánují, opět rozžije rozlehlý areál památky, pro niž je spojení s kulturním životem přirozené a důležité. Mladá energie je koncentrována do benefičního maratonu divadelních představení nejrůznějších žánrů, jehož výtěžek nám pomáhá rozvíjet naše společenské a kulturní úsilí. Studenti opakovaně dokazují, že nastupující generaci není lhostejné živé umění ani kulturní dědictví našich předků,“ uvedl Mgr. Martin Brousil, vikář podřipský.

OLDstars jsou nezávislá umělecká skupina, složená ze studentů a čerstvých absolventů uměleckých škol. V divadelní sezoně 2017/2018 oslaví 15 let své přítomnosti na pražské kulturní mapě studentských aktivit. Provozuje dva sklepní divadelní prostory – HarOLD a H2O. Úspěchy slaví na přehlídkách studentského divadla. Každé léto pořádá benefiční divadelní festival, jehož výtěžek věnuje vybrané kulturní památce. Čtvrtým rokem studenti upínají svou pozornost ke Klášteru v Roudnici nad Labem. www.oldstars.cz
Klášter v Roudnici nad Labem
Roudnice patřila od raných dob českého státu pražskému biskupství. Biskupové a od roku 1344 arcibiskupové pražští často pobývali na zdejším románském hradě. Biskup Jan IV. z Dražic se při svém několikaletém pobytu v Avignonu seznámil s působením řádu augustiniánů – kanovníků a roku 1333 pro něj v Roudnici založil klášter. Z Avignonu povolal architekta Viléma a pověřil jej výstavbou kostela a kláštera a rovněž kamenného mostu přes Labe (třetí nejstarší v Čechách, byl zničen za Třicetileté války). Roku 1340 posvětil dokončený most, presbytář kostela a jižní křídlo ambitu. Pokračování stavby se ujala parléřovská huť.
Komunita řeholních kanovníků čítala nejprve 12 osob, po dokončení kláštera ve druhé polovině 14. století již kolem 30 členů v čele s proboštem. Řadila se k nejvýznamnějším dobovým ohniskům vzdělanosti. Tvořila duchovní a intelektuální zázemí pro arcibiskupy a jejich úřad. Významně se podílela na šíření obrodného duchovního směru Devotio moderna. Stala se zárodkem pro zakládání dalších klášterů řádu v českých zemích. Její statuta přebralo i několik augustiniánských kanonií v Německu, Rakousku, Polsku a Uhrách. Za husitských válek byl klášter opakovaně vypleněn a jeho pozemkový majetek rozkraden. Po jejich skončení se řeholníci snažili o obnovu kanonie, chybělo jim k tomu ovšem materiální zázemí. Komunita spíše jenom živořila. Za okamžik jejího zániku bývá pokládán rok 1516, kdy byl v klášterním nekrologiu učiněn poslední zápis. Ze slavných časů kláštera se kromě jádra budov dochovalo mnoho vzácných rukopisů, rozptýlených dnes v různých archivech a čtyři významná gotická výtvarná díla, vystavená v Národní galerii (Roudnická Madona, fragment Roudnického polyptychu, Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi a trojdílná oltářní archa Smrti Panny Marie. V kostele lze vidět jejich kopie).
V 80. letech 16. století nechala Polyxena z Rožmberka (později z Lobkowicz) torzo kláštera upravit pro potřeby farní duchovní správy. V roce 1594 byl faře přiznán titul proboštství. Přízemí kláštera si víceméně zachovalo svoji gotickou podobu, patro má zčásti podobu gotickou (kaple, dříve knihovna), renesanční (dvě síně) a barokní. Odkryto je několik gotických nástěnných maleb. Kostel, velmi poškozený při velkém požáru města v roce 1676, byl přestavěn při velké opravě v první polovině 18. století ve stylu barokní gotiky podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Provedení stavby vedl Ottavio Broggio. Náklady nesl především rod patronů kostela – roudničtí Lobkowiczové. Vnitřní vybavení pochází většinou z druhé poloviny 18. století.
Na skále nad klášterem stojí zvonice, upravená do stávající podoby v roce 1715. Jsou v ní zavěšeny tři památné renesanční zvony, z nichž největší váží asi 4,5 tuny. V ohradní zdi kostela vyvěrá Rudný pramen, podle kterého údajně získalo město své jméno. www.farnostroudnice.cz