Scéna.cz 

Král Lear v Mladé Boleslavi

Režisér Pavel Khek má letos shakespearovskou sezónu, a obě inscenace – ať už je to mladoboleslavský KRÁL LEAR, či na jaro připravovaný Macbeth v Městských divadlech pražských jsou pro celé tvůrčí týmy opravdu velké „klády“. Městské divadlo Mladá Boleslav touto sezónou zřetelně odkazuje k 400.výročí úmrtí velkého dramatika, kterého po Learovi připomene několika dalšími projekty – kabaretně zábavnou hříčkou Shakespeare ve 120 minutách, komorním zpracováním Sonetů či komedií Ephraima Kishona Byl to skřivan.

Pro první premiéru sezóny – Krále Leara – byl zvolen překlad Martina Hilského. Na přípravě se kromě režiséra Pavla Kheka podíleli dramaturgyně Lenka Smrčková, scénograf Michal Syrový a kostýmní výtvarnice Agnieszka Pátá - Oldak. Inscenace je obohacena živou hudbou Václava Kořínka. A tak od počátku můžeme jako němí svědkové, stejně jako šašek Radima Madeji, který do děje sice vstoupí jen občas, ale fyzicky je neustále přítomen, sledovat zapeklitý, nelítostný souboj o moc a majetek, kterému je podřízeno vše. Počáteční scéna, která se odehrává pod světélkujícími nápisy Ladies - Gentlemen, může leccos naznačovat. Budeme-li ve výkladu skeptičtí a přímočaří, může to být myšlenka naznačující, kam se řítí osud říše… ale nabízí se i další výklady, například pohled na dvě strany konfliktu, mužský a ženský princip, či propojení vznešeného a nízkého. Vzápětí nápisy mizí, a odhalí nám obrovský buben /gong v pozadí, který připomíná výhružně světélkující slunce (na něm ve volných chvílích sedí Šašek). Údery do bubnu s hrozivou důrazností rytmizují jednotlivé epizody. Další výrazný artefakt je mapa území království, vzápětí Learem vztekle roztrhaná. Symbolicky se pak její pomačkané, zdevastované útržky snášejí v chuchvalcích k zemi, a zároveň vypadávají z každého kusu nábytku, který je součástí scény – signalizují stále intenzivnější rozklad země i rodinných vztahů. Václav Kořínek jako skladatel a improvizátor na nejrůznější nástroje živě doprovází a „komentuje“ děj.

V titulní roli se představuje Petr Bucháček, jehož Lear nemá královskou vznešenost ani rozhodnost. Blíží se spíše poněkud trapné image současných politiků, kteří noblesu nahrazují hrubostí a humpoláckostí. Podobně jsou laděny i další postavy. Všechny dcery - Goneril Lucie Matoušková, Regan Hana Marie Maroušková a Kordélie Sandra Černodrinská – působí stejně svéhlavě, hrubozrnně, a chvílemi s až zarážející lascivitou. V této inscenaci není místo pro křehkost, poetičnost, je to pouze drsný pragmatický boj. Jediný vznešenější, jemnější charakter – totiž manžel Regan, vévoda z Albany Petra Prokeše – je mezi ostatními viditelně handicapován. V přehlídce osobností, které jako by soupeřily, kdo z nich bude divákovi více nesympatický, zaujme ve vděčné roli intrikánského Edmunda Jiří Š. Hájek, vzácnou špetkou ironického humoru Ivo Theimer jako Osvald a celkovou koncepcí postavy Šašek Radima Madeji. Ambicióznímu projektu zatím škodí to, že se herci ve velké většině - včetně samotného krále Leara – dosti potýkají s nesnadným shakespearovským blankversem. Věřme, že tento nedostatek se podaří při reprízách postupně odstranit.

www.mdmb.cz